Z Šebekina, které mělo před válkou čtyřicet tisíc lidí – v České republice je podobně velký Přerov –, se stalo město duchů. Je vzdáleno pouze sedm kilometrů od hranice s Ukrajinou a patří do Bělgorodské oblasti, která je často vystavována útokům ukrajinských dronů a v posledních týdnech zažila i výpady ruských partyzánů, bojujících proti Putinovu režimu.
Tisíce Rusů z obav kvůli bojům raději z města odjely do vnitrozemí. Zbývající obyvatelé tvrdí, že mají strach a že na ně Kreml zapomněl. Ulice jsou vylidněné, plné sutin a rozbitého skla. I na hlavním náměstí jsou na fasádách budov vidět známky po ostřelování. Sídlo FSB se po zásahu raketou proměnilo ve zčernalou ruinu. Vybombardována byla i místní továrna na barvy.
Strach lidem nahání také zvuk dělostřelecké palby z dálky. „Tohle střílejí naši kluci, nebojte se,“ řekl deníku The Moscow Times devětačtyřicetiletý Dmitrij. Už se podle zvuku naučil, zda pálí Rusové, nebo Ukrajinci.
Zbytek jeho rodiny byl evakuován, on sám se připojil k dobrovolníkům. Hlídkují v ulicích a mají pátrat jak po zlodějích, tak na druhé straně i po ruských partyzánech nebo sabotérech. „Nepřítel mluví stejným jazykem jako my, takže je těžké je identifikovat,“ dodal. Nicméně podezřelý je každý, koho členové domobrany osobně neznají.
Dobrovolníci nahrazují práci policie
Roste kritika toho, že ruská státní správa nedokázala udržet pořádek ve městě. Dobrovolníci musí nahrazovat práci policie. „Situace je trvale obtížná,“ řekl další z nich, dvaapadesátiletý Vladimir Karagodin, který si všiml hlavně zvýšeného počtu případů rabování.
Dobrovolníci pomáhají i ruské armádě evakuovat území v blízkosti hranice a distribuovat humanitární pomoc obyvatelům, kteří se rozhodli i přes ostřelování zůstat. K němu dochází už od loňského září, kdy Ukrajinci dobyli zpět sousední Charkovskou oblast. V poslední době se zvýšila intenzita, jen během května to bylo v celé Bělgorodské oblasti 130 případů.
Oficiálně bylo zabito osm lidí a šest desítek zraněno. Během prvního týdne v červnu bylo zničeno přes tisíc bytů. Zesílené útoky na ruské příhraničí byly součástí přípravy Kyjeva na ofenzivu. Podle internetového deníku ve městě zůstává pouze několik tisíc obyvatel, kteří odmítají evakuaci. Většinou jsou bez dodávek elektřiny i vody.
„Snažili se mě přesvědčit, abych odešla, ale řekla jsem ne. Jsem stará, mám psa a jsem velmi nemocná,“ vysvětlila důvody, proč zůstává, třiasedmdesátiletá Ljudmila Nikulinová. Dobrovolníci jí pravidelně přinášejí jídlo.
Za válku může Biden
I když oficiálně mají lidé v Šebekinu a okolí, kteří jsou „pod nepřátelskou palbou“, dostat jednorázovou kompenzaci deset tisíc rublů (2600 korun), objevují se stížnosti, že úřady, potažmo Moskva, nedělají dost. „Zapomněli na nás, zůstali jsme sami,“ je přesvědčen jeden z dobrovolníků, který si říká Pavel. Bomba jim v domě zničila střechu a schodiště, s přítelkyní žije dočasně na studentské koleji v Bělgorodu.
Ale i přes nespokojenost s ruskými úřady kritiku ruského vedení za rozpoutání války nečekejte. „Kdy Biden přestane vyvádět? To je on, ředitel všeho. A ten druhý ukrajinský klaun,“ je přesvědčena Nikulinová. Dobrovolník Pavel zase razí propagandistickou teorii o tom, že se Rusko muselo bránit, aby předešlo napadení: „Prostě jsme udělali první krok.“
Jen v Bělgorodu žije přes čtyři tisíce evakuovaných ze Šebekina, další tisíce jsou roztroušeny po celém regionu nebo i v jiných ruských oblastech u příbuzných. Někteří z obyvatel, kteří pocházejí z vesnic ležících u hranice, jež krátkodobě ovládaly partyzánské skupiny, si stěžují na to, že se stále nemohou vrátit. I když místní gubernátor Vjačeslav Gladkov ujistil místní občany, že jsou všechny vesnice pod plnou kontrolou Ruska.
Místní Rusové upozorňují i na to, že se při začátku okupace Ukrajiny hovořilo o speciální operaci, která bude trvat maximálně několik týdnů. Nyní jsou ve válce už druhým rokem a mají zničené domy.
