Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Ruští propagandisté v době ukrajinské protiofenzivy sahají ke stále zoufalejším nápadům, jak zabránit porážce Kremlu na Ukrajině. Kromě nasazení několika milionů čínských vojáků navrhují i bombardování zemí NATO.
Stále sílící údery ukrajinské armády proti obranným pozicím Rusů ukazují na to, že by Ukrajinci mohli alespoň v některém ze čtyř směrů útoků uspět a prolomit několik ruských obranných linií. Ukrajinská armáda už během neděle potvrdila, že vojáci osvobodili několik menších vesnic na hranici Doněcké a Záporožské oblasti.
Naopak frustrace a nervozita panují v Rusku, zejména u propagandistů režimu Vladimira Putina. Moderátorka prokremelské státní televize Olga Skabejevová aktuálně navrhla, aby papírově druhou nejsilnější armádu světa pomohla vyztužit komunistická Čína tím, že do Bělgorodské oblasti vyšle několik milionů čínských vojáků. Právě zde ruští partyzáni opakovaně útočí na ruské jednotky.
„Neodmítejte dva nebo tři miliony čínských vojáků. To je, co nyní potřebujeme. Dívám se na Bělgorod a říkám si, jak moc nám chybí Čínská lidová osvobozenecká armáda,“ řekla Skabejevová v ruské televizi.
Čína je i po více než patnácti měsících války nejmocnějším spojencem Ruska a prosazuje mírové uspořádání, které by Rusku umožnilo dosáhnout územních zisků na úkor Ukrajiny. Peking navíc Kremlu slouží jako klíčový ekonomický partner, který nepodporuje západní sankce a naopak od Ruska výhodně nakupuje fosilní zdroje. Podle Bílého domu navíc umožňuje Rusku získat i vyspělé technologie, které potřebuje na zbrojení.
Oficiálně ale Peking odmítá, že by Moskvu vojensky podporoval. Navíc nikdy ani nenaznačil, že by do Ruska vyslal své vojáky, protože by to pravděpodobně vedlo k výrazné eskalaci rusko-ukrajinského konfliktu.
Obě země nicméně pořádají společná vojenská cvičení. „Aktivně pracujeme prostřednictvím našich vojenských oddělení, pravidelně si vyměňujeme užitečné informace, spolupracujeme v oblasti vojensko-technické spolupráce a pořádáme společná cvičení,“ popsal Putin kremelským argotem vztah mezi Ruskem a Čínou.
O zoufalosti kremelských propagandistů svědčí i výroky šéfredaktorky televize RT (Russia Today) Margarity Simonjanové, která předpovídá, že Putin sáhne k bombardování zemí Severoatlantické aliance, pokud budou pokračovat s vojenskými dodávkami napadené Ukrajině. Za další „červenou nepřekročitelnou linii“ by měl ruský diktátor považovat dodávky amerických stíhaček F-16.
Přitom už v minulosti Kreml vyhrožoval zemím NATO, že dodávkami houfnic, tanků nebo raket jsou fakticky účastníky konfliktu a Rusko na to bude reagovat. Putin už oznámil, že rozmístí jaderné zbraně na území Běloruska.
„Jednoho rána se probudíme a zjistíme, že včera v noci Vladimir Putin vyhlásil ultimátum a řekl, že pokud budou stíhačky F-16 startující z letišť takových zemí pokračovat v útocích na ruské území a pokud takové a takové zbraně odeslané z přístavů těchto zemí budou nadále posílány na Ukrajinu, pak budeme tato letiště a tyto přístavy považovat za legitimní válečné cíle,“ řekla Simonjanová.
Kreml obviňuje Západ i Ukrajinu, že moderní zbraně používá ukrajinská armáda také pro útoky na ruské území včetně náletu dronů až na Moskvu.
Ministr zahraničí Spojeného království James Cleverly nedávno novinářům řekl, že Ukrajina má právo útočit na ruské pozice i mimo své hranice, aby oslabila možnost leteckých útoků Ruska na ukrajinské (často civilní) cíle. Naopak mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová zdůraznila, že Spojené státy nepodporují útoky ukrajinské armády na ruské území.
