Kdyby dal člověk na věštby některých našich potravinářů, musel by touto dobou průměrný český důchodce považovat párek s rohlíkem za „sváteční mls“ jako z Malého Bobše J. V. Plevy. Ceny měly kostku másla nebo lahev slunečnicového oleje zařadit do kategorie zboží právě tak žádoucího jako finančně zcela nedostupného.

Na slova šéfa Madety Milana Teplého ani tentokrát nedošlo, a to žijeme v zemi, kde meziroční indexy cen základního potravinářského zboží ukazují oproti evropskému průměru náskok o sedm procentních bodů a s 20,3 procenta patřilo Česko za červenec 2022 na nezáviděníhodné páté místo v evropské sedmadvacítce.

Hlavní příčinou drahoty se měl stát skokový nárůst cen energií a agrárních komodit na světových trzích, zvýrazněný výpadkem dodávek z Ukrajiny, přezdívané nikoli nadarmo obilnice Evropy. Ten souvisel jak s ruskou invazí jako takovou, tak především se zablokováním ukrajinských exportních přístavů podél severního pobřeží Černého a Azovského moře.

V ukrajinských obilných silech čekalo na export nejméně 20 až 25 milionů tun obilnin, většinou pšenice a kukuřice. Ukrajinský vývoz po moři se podařilo po uzavření dohod obnovit, i když tempo (milion tun za měsíc) by mělo být nejméně trojnásobné, už vzhledem k potřebě uskladnění nové sklizně, když ukrajinská pšenice je už sklizená.

Co říkají o sklizni satelity

Dnes není problém díky satelitnímu snímkování a zpracování získaných dat sestavovat velmi přesné odhady sklizně v jednotlivých produkčních oblastech, které se pravidelně aktualizují. Své odhady si sestavuje Evropa, Spojené státy prostřednictvím ministerstva zemědělství (US Department of Agriculture – USDA), další velké země a samozřejmě i Organizace pro výživu a zemědělství při OSN (FAO), Světová banka i globální komoditní obchodníci a další mezinárodní organizace.

Takže víme, že celosvětová sklizeň obilnin bude jen o 0,6 procenta nižší než loni a dosáhne 2792 milionů tun. V případě pšenice bude letošní globální sklizeň 770,3 milionu tun, což představuje jednoprocentní meziroční zhoršení.

Miroslav Zámečník

Najdete oblasti, kde byla sklizeň vynikající, a nejde přitom o nevýznamné dodavatele na světový trh. Například v Austrálii a Kanadě se letos urodilo a rekordy hlásí i největší vývozce pšenice na světě, jímž je již řadu let Rusko.

Dlouhotrvající vlna veder a sucha v řadě evropských zemí od Francie přes kus Německa až po východní Maďarsko a Rumunsko poznamenala sklizeň negativně, poslední výhled Komise hovoří o poklesu celkové sklizně obilnin v EU, u pšenice meziročně asi o čtyři procenta na odhadovaných 132,1 milionu tun. Když to dáte do delšího kontextu, je to jen nepatrně méně, než kolik byl pětiletý průměr. Evropa bude nadále velmi významný čistý exportér. Aniž by to globálními bilancemi nějak hnulo, připomeňme pro pořádek, že také v Česku byla sklizeň obilnin velice slušná (kukuřice je ještě na poli). Bude zajímavé sledovat, jak pěstitelé po finanční stránce uzavřou tuto sezonu, v níž si především stěžovali na drahé vstupy a – mnohem tišeji – pochvalovali rekordní prodejní ceny.

V Indii, další těžké váze mezi světovými producenty obilnin, se sklízí pšenice jako „zimní plodina“ od konce února do dubna. Vlna veder v kritické fázi vývoje porostů se podepsala na poklesu meziročně o šest procent na 103 milionů tun. Z hlediska výživy pro subkontinent významnější rýže má od USDA odhad ve výši 128,5 milionu tun, což je meziroční pokles zhruba o jedno procento.

Rusko a Čína na rekordech

Zlotřilé režimy mohou mít z pekla štěstí, třeba v podobě velmi dobré sklizně. Ruská poradenská firma SovEcon se shoduje s americkým ministerstvem zemědělství (USDA), které ve svém srpnovém zpravodaji Global Market Analysis hovoří o rekordních hektarových výnosech v Rusku. Meziročně sklizeň pšenice v Rusku stoupne o vysokých 17 procent na 88 milionů tun, což v případě odhadů USDA nezahrnuje sklizeň na okupovaných územích (Krym).

Miroslav Zámečník

Čína je největším producentem pšenice na světě a letošní sklizeň je s odhadovanými 138 miliony tun především díky rekordním hektarovým výnosům nad pětiletým průměrem (134,1 milionu tun). Navíc Čína sedí na rezervách odpovídajících spotřebě všech obyvatel za jeden a půl roku, což je politické rozhodnutí, jak zamezit tomu, aby přes potravinářské komodity a krmiva mohl někdo na Čínu tlačit. Pětina světové populace udržuje 69 procent světových zásob kukuřice, 60 procent rýže a 51 procent pšenice.

Za posledních deset let zvedli Číňané podíl na světových zásobách jednotlivých druhů obilnin v průměru o dvacet procentních bodů, přičemž strategie zvyšování hmotných rezerv byla jasný cenotvorný faktor. V prvním letošním pololetí v nákupech pokračovali.

Ceny jako na houpačce

Pohled na cenové indexy základních potravin, sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství při OSN (FAO), ukazuje rychlý nárůst, kulminující počátkem jara. Tehdy se šířila panika, že Ukrajina nebude schopna na světové trhy dodávat víc než jen zlomek původně očekávaných množství, pokud bude zablokovaná námořní cesta. Obnovení logistiky vývozu z ukrajinských přístavů přivodilo rychlý pokles z panických úrovní, Food Index FAO za červenec klesl bezmála o devět procent.

Miroslav Zámečník

Podstatné je, že s výjimkou cukru se ceny ani zdaleka nepřiblížily průměrné úrovni let 2014 až 2016, ani u obilnin, kde meziměsíčně klesly o 11,5 procenta, z toho u pšenice o 14,5 procenta, a pořád byly o čtvrtinu výše v meziročním srovnání. Ukrajina sice vyvezla za první půlku srpna po zemi i po moři 948 tisíc tun potravinářských komodit, tedy polovinu toho co ve stejném období loni, ale v případě dodržování dohod by velice ráda zvedla vývoz obilnin na tři miliony tun v září a čtyři miliony tun v říjnu – je to koneckonců velmi významný zdroj exportních příjmů v zemi, která kvůli válce není schopna plnit své závazky. Aby se export takto vzchopil, musely by podle specializovaného zpravodajství Lloyd’s List ukrajinské přístavy denně vypravit patnáct plně naložených námořních lodí. Někdo to musí chtít financovat a pojistit, což vzhledem k velikosti minových polí není jen tak.

Hlad a plné sýpky zároveň

Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje světový stav zásob obilnin na 850 milionů tun, druhé nejvyšší číslo za posledních deset let. Přestože ceny na trzích jsou jako na houpačce a zásoby vysoké, hrozba akutního nedostatku potravin k červnu postihovala 345 milionů lidí v 82 zemích, především kvůli vysokým cenám ve srovnání s předchozími roky, ale také syslení, tedy omezování exportu a hromadění zásob ve vlastních sýpkách.

Miroslav Zámečník

Podle průzkumů Světové banky bylo ve světě k datu 11. srpna nejméně ve 23 zemích uplatňováno 33 zákazů vývozu potravinářských komodit, v dalších nejméně sedmi pak vývozní omezení. Hlad a sýpky narvané, že by sysel v říjnu záviděl – jeden z mnoha paradoxů této divné doby.