Velká část Gazy je doslova v rozvalu. Druhou část palestinského území – Západní břeh – sice nezasáhly zdaleka tak tuhé boje, přesto se i ona začíná hroutit, a to ekonomicky. Kvůli provázanosti s izraelským hospodářstvím se tvrdě projevují ekonomické restrikce, které Tel Aviv zavedl v reakci na teror Hamásu.

Světové ekonomické instituce se tak už ani nepokoušejí odhadovat letošní vývoj hrubého domácího produktu Západního břehu a Gazy. Například Mezinárodní měnový fond na začátku prosince jen upozornil, že přepočítává prognózy, a prozatím varoval, že se s hospodářským sešupem a válkou „svezou“ i okolní země. 

Jisté je, že místo mírného růstu kolem tří procent, s nímž analytici počítali ještě letos v létě, čeká Palestince hluboký ekonomický propad.

Zavřené hranice

Palestinské ministerstvo financí vydalo tento týden pravidelnou zprávu hodnotící stav tamní ekonomiky. Není to veselé čtení: podle úřadu se vinou války s Izraelem prudce zvýšila nezaměstnanost. V Gaze přišlo o práci na 185 tisíc lidí, tedy téměř dvě třetiny aktivně pracujících.

Jan Němec

Na Západním břehu není situace o mnoho lepší. Silně se propadl průmysl i zemědělská produkce a podle ministerstva financí přerušila činnost až třetina tamních podniků. Nejvíce izraelskou odvetu pocítilo 160 tisíc lidí, kteří pracovali v Izraeli a jimž úřady vypověděly pracovní povolení. Tito lidé přitom každý měsíc vozili domů výplaty v přepočtu za 370 milionů dolarů. Nyní zůstali bez příjmů.

V Palestině vyschl příjem z daní

Na výplaty marně čeká také zhruba 140 tisíc státních zaměstnanců a 53 tisíc penzistů. Dočasně rovněž vyschl jeden z hlavních příjmů Palestinské autonomie – daně.

Většinu daní totiž pro Západní břeh i Gazu vybírají a spravují izraelské úřady, které každý měsíc výnosy posílají do palestinského rozpočtu. Na začátku listopadu ale Izrael tyto penězovody uzavřel a nejde o malé ztráty – každý měsíc téměř 200 milionů dolarů.

Co se daňových příjmů týče, na začátku tohoto měsíce přišla izraelská vláda s návrhem, že transfery obnoví. Odečte od nich ale část celkové sumy, která připadá na Gazu. 

Důvod je jasný – Tel Aviv argumentuje, že by tyto peníze Hamás použil pro financování bojů nebo teroristických útoků. Vedení Palestinské samosprávy ale tento návrh odmítlo jako vydírání. Prý raději zůstane bez peněz.

Nedostatek dělníků v Izraeli

Určitou šanci mají Palestinci zaměstnaní dříve za hranicemi. Vzhledem k tomu, že na podzim Izrael opustilo z bezpečnostních důvodů na třicet tisíc Thajců a dalších pracovníků z Asie, potýká se nyní (především zemědělské podniky, ale také průmysl) se silným nedostatkem dělníků.

Ekonomická lobby proto na vládu tlačí, aby alespoň části Palestinců umožnila návrat do práce za hranicemi autonomie. Pro je prý i premiér Benjamin Netanjahu. Většina vlády spolu s poradci ze silových složek a tajných služeb ale označuje návrat dělníků za příliš velké riziko.

Naposledy se Netanjahu pokusil uvolnit hranice pro levnou arabskou pracovní sílu tento týden. Nakonec ale kvůli jednoznačnému poměru sil v neprospěch návrhu couvl. Než aby se nechal přehlasovat, stáhl raději bod z programu jednání. S trváním konfliktu bude každopádně tlak byznysu sílit.