Pro 15. září loňského roku se nepředpokládal nijak silný vítr, nakonec však nad Baltským mořem foukalo ještě o něco méně, než hlásily předpovědi. Ve Francii nevyrábělo kvůli plánovaným i neplánovaným odstávkám několik jaderných bloků a k tomu nečekaně vypadlo i několik elektráren plynových. Jinými slovy, části Evropy neměly dostatek elektřiny a ten, kdo ji byl schopen dodat, mohl podle zákona nabídky a poptávky dost vydělat.

„V takový moment má na západních trzích elektřina velkou hodnotu. Třeba v Belgii se platí za elektřinu i tisíc eur,“ vysvětluje přes videohovor Stanislav Chvála, šéf obchodníka s elektřinou Nano Energies, který s elektřinou obchoduje jak v Česku, tak ve Francii, Nizozemsku, Rakousku, Německu, na Slovensku a právě v Belgii.

Podle dat státní společnosti OTE, organizující trh s elektřinou, tuzemští obchodníci toho dne na tisíc eur nakonec nedosáhli. Po celý den však prodávali elektřinu na export za velmi lukrativní ceny a v devět hodin večer se podařilo dostat až na 630 eur za megawatthodinu. Pro srovnání: Průměrná cena na krátkodobém vnitrodenním trhu za celý loňský rok byla 37,25 eura.

Obchod vzrostl na čtyřnásobek

Ještě před rokem a půl byly přitom náhlé cenové výkyvy v jiných zemích českým obchodníkům málo platné. Vývoz elektřiny do značné míry limituje kapacita přeshraničních propojení přenosových soustav. Když se dráty zaplní, nelze vyvézt ani megawatthodinu navíc. Pokud chtěli obchodníci elektřinu prodat třeba do Německa, museli si dopředu zarezervovat v soustavě místo. Je to podobné, jako když si například mlékárna musí pro export jogurtů nejdříve zajistit kamion a ověřit, že dálnice do cílové destinace neprochází generální opravou a netvoří se tam mnohahodinové kolony.

Situace ve výrobě i spotřebě elektřiny, a tedy i cena se však můžou měnit z minuty na minutu a krátkodobé obchodování, kdy se prodává elektřina na další den, nebo dokonce v reálném čase, rezervace kapacit v podstatě znemožňovala. Bez omezení bylo možné prodávat elektřinu pouze po Česku, tuzemský trh však není příliš likvidní.

To se převratně změnilo předloni v listopadu, když se Česká republika připojila k mezinárodnímu vnitrodennímu trhu s elektřinou SIDC. „Hlavní přidaná hodnota platformy je, že se může obchodovat napříč Evropou, protože propojí kapacity drátů a burzu. Nemusí se to tedy řešit separátně,“ vysvětluje princip Chvála.

Tradeři se zkrátka nemusejí o dálnice a kamiony téměř vůbec starat, což celý trh nakoplo. „Hned v prvních hodinách po připojení prvních 15 minut bylo uzavřeno 70 obchodů, z toho 60 jich bylo přeshraničních, o celkovém objemu 331 megawatthodin,“ popisuje zájem v prvních okamžicích Igor Chemišinec, člen představenstva OTE. „V noci proběhly obchody mezi Českou republikou a státy jako například Německo, Finsko, Španělsko, Estonsko, Chorvatsko a další,“ dodává.

O tom, jakou změnu připojení přineslo, vypovídají i dlouhodobější čísla. Za rok 2019, kdy bylo Česko k mezinárodní obchodní platformě připojeno jen asi poslední měsíc a půl, se na vnitrodenním trhu zobchodovalo celkem 1,1 terawatthodiny elektřiny. Za loňský rok to bylo 4,4 terawatthodiny, tedy čtyřnásobek. Množství odpovídá zhruba necelým sedmi procentům roční spotřeby Česka. Více než polovina elektřiny zobchodované na vnitrodenním trhu šla na vývoz.

Funguje to však i obráceně. Loni 22. ledna v Česku nečekaně vypadly krátce po sobě dva velké elektrárenské bloky. Chybějící elektřinu pak obchodníci narychlo nakupovali v zahraničí, díky čemuž se podařilo situaci relativně rychle a bez velkých nákladů stabilizovat.

V zahraničí může být elektřina nejen dražší, ale i levnější než v Česku, a vyplatí se ji tedy dovézt. Například podle mluvčí německého regulátoru Bundesnetzagentur Ulrike Platzové byla velkoobchodní cena elektřiny na společném německo-lucemburském trhu v loňském roce v průměru o 3,09 eura na megawatthodinu nižší než v Česku. To vedlo mimo jiné k tomu, že podle dat Bundesnetzagentur export do Česka meziročně vzrostl o 94,5 procenta. A vliv na růst objemů mělo právě i připojení k evropskému vnitrodennímu trhu. „Účast Česka na trhu SIDC vylepšuje využití dostupných přepravních kapacit,“ potvrzuje Platzová.

Nižší náklady, nižší ceny

Zmíněné cenové extrémy jsou ovšem spíše zajímavostí. Obchodníci i operátor trhu se shodují, že větší likvidita přinesla především větší stabilitu. Cenové rozdíly mezi minimálními a maximálními cenami poklesly. Podle Chemišince jsou pak ceny na krátkodobém trhu vodítkem i pro jiné kontrakty, a významně tak ovlivňují cenu elektřiny celkově.

„Propojení trhu posiluje konkurenceschopnost, a to v mnoha ohledech, například nárůst nabídek a zobchodovaného množství, tedy i obchodních příležitostí. Pro koncového zákazníka vytvoření jednotného trhu s elektřinou přináší benefity, které vyplývají z širšího výběru dodavatele díky vyšší konkurenci na jednotlivých trzích. To v celkovém kontextu vede k tlaku na neregulovanou složku ceny elektřiny i pro koncového zákazníka,“ říká Chemišinec.

Možnost dokoupit či prodat elektřinu doslova na poslední chvíli snižují navíc obchodníkům náklady na odchylku, tedy jakousi sankci za to, že předem neodhadli, kolik elektřiny dodají nebo budou potřebovat. A nižší náklady se v konečném důsledku mohou promítnout i do nižších cen pro koncové zákazníky, byť podle Chvály v nich odchylka hraje jen zanedbatelnou položku.

Propojování trhu bude pokračovat. Aktuálně je k platformě SIDC připojeno z okolních zemí Německo, Polsko i Rakousko, ovšem nikoli Slovensko. I východní soused by se nicméně měl dříve či později začít na rychlém obchodu s energiemi podílet. Další fází je propojení denního trhu. Ten se sjednává na den dopředu a na rozdíl od vnitrodenního trhu probíhá formou aukcí. Česko je na denní trh mezinárodně napojeno skrze regionální projekt 4M MC, na kterém se podílí i Slovensko, Maďarsko či Rumunsko, do budoucna se nicméně počítá i s celoevropským denním trhem. Na denním trhu se přitom zobchoduje násobně více elektřiny než na vnitrodenním. Dohromady jde o množství odpovídající 40 procentům spotřeby Česka.

Omezením tak nadále zůstávají jen kapacity drátů, které se zvláště v době atraktivních cen podle Chvály rychle zaplní a obchodníci dostanou stopku. I přeshraniční propojení nicméně v Evropě přibývá. Loni v listopadu odstartoval třeba provoz propojení ALEGrO mezi Německem a Belgií a tím i energetický obchod mezi oběma zeměmi, mezi kterými elektrická dálnice dosud chyběla. Zajímavostí je, že ALEGrO prochází hustě obydleným územím na hranici obou zemí a vede částečně pod zemí. I Česko však chystá posílení přeshraničních propojení, v plánu je třeba nové vedení na Slovensko.

Trh s elektřinou

Dlouhodobý trh

Jak už název napovídá, dlouhodobý trh slouží k zajištění elektřiny na delší časové období za předem dohodnutou cenu.

Krátkodobé trhy

Obchodníci mohou na krátkodobých trzích reagovat na neočekávanou situaci v soustavě nebo ve výrobě a narychlo dokoupit potřebnou komoditu, vedle elektřiny i plyn. Snižují tak riziko takzvané odchylky, vede to však i k větší bezpečnosti a spolehlivosti dodávek. • Denní trh: Obchoduje se na den dopředu formou 24 aukcí na každou hodinu. • Vnitrodenní trh: Obchoduje se v podstatě v reálném čase na jednotlivé hodiny daného dne párováním nabídek na prodej a poptávku v závislosti na ceně a množství. Česko se před více než rokem připojilo k mezinárodnímu vnitrodennímu trhu SIDC.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.