Očkovat i děti v době, kdy většina světa – zejména chudších zemí – má problém zajistit dostatek dávek, se může zdát jako privilegium nejbohatších zemí, mezi které je třeba počítat i Česko. Zatímco české ministerstvo zdravotnictví umožnilo očkovat děti starší 12 let od 1. července, ve Velké Británii naopak odborníci doporučili odložit očkování dětí do 16 let, protože jen velmi malá část z nich skutečně onemocní covidem-19.
V Anglii zemřelo v období od března 2020 do února 2021 ve skupině pacientů mladších 18 let 25 dětí, uvedl časopis Nature. Polovina z nich byli pacienti se závažným postižením a potřebovali komplexní zdravotní péči, jako bylo krmení sondou nebo pomoc s dýcháním.
Naopak některé země, kde už byla naočkována velká část populace, Spojené státy nebo Izrael, přikročily k očkování dětí. A další k tomu chtějí přistoupit v momentě, kdy budou mít dostatek očkovacích látek.
Řada pediatrů varuje před takzvaným „dlouhým covidem“, proto by měly být i děti co nejrychleji očkovány. Jedním z nich je specialista na dětském infekčním oddělení Newyorské univerzity Adam Ratner. „Pandemii jsem strávil péčí o dětské pacienty. Nebylo jich sice tolik jako dospělých, ale řada dětí byla těžce nemocná,“ citoval jeho slova web časopisu Nature.
Očkovat jen rizikové skupiny
Poradci pro očkování nicméně ve Spojeném království zastávají trochu jiný názor. Očkováni by měli být pouze adolescenti, kteří patří do rizikové skupiny, nikoli všechny děti starší 12 let. Pediatr z Bristolu Adam Finn zdůraznil, že u zdravých dětí a dospívajících je těžký průběh covidu vzácným jevem.
V některých částech světa dokonce ani nemají statistiku, jak onemocnění dopadá na skupiny obyvatel podle věku. Je to případ subsaharské Afriky, například Nigérie. „Pohybujeme se v temnotě,“ přiznala dětská lékařka z Lékařské fakulty Marylandské univerzity Nadia Sam-Aguduová, jež nyní pracuje v Nigérii. Zda děti umírají na covid, podvýživu, nebo infekci HIV, nedokážou lékaři rozlišit.
Komplikací u dětí může být i spojení nákazy dvou virů. Kromě SARS-CoV-2 to může být i respirační syncytiální virus, varoval pediatr Danilo Buonsenso z římské Univerzitní polikliniky Agostina Gemelliho. Stále se neví, jakou zátěž u dětí vyvolá spojení infekce covidu s dalšími běžně rozšířenými viry.
Čekání na vakcínu pro malé děti
Další hojně diskutovanou otázkou je bezpečnost vakcín pro děti mladší 12 let. Současné vakcíny na trhu od firem Pfizer–BioNTech, Moderna nebo čínské Sinovac a Sinopharm byly testovány na dětech starších 12 let. Pro mladší zatím nejsou data k dispozici a na klinické testy se čeká. Měly by se týkat dětí starších šesti měsíců. Schválení pro očkování ale bude trvat několik měsíců, napsala pediatrička Judy Martinová z Pittsburské univerzity pro web The Conversation.
Potenciální spojitost mezi vakcínou Pfizer a infekcí srdečního svalu u mladých lidí, na kterou se upozorňuje ve Spojených státech a Izraeli, zatím nebyla potvrzena. Riziko mezi očkováním a těžkým průběhem myokarditidy je extrémně nízké, zdůraznil pediatr David Pace z Maltské univerzity v Msidě. Na ostrově už bylo plně očkováno 82 procent populace. Také zde se už očkují děti starší 12 let, jež mají častý kontakt s prarodiči.
Epidemioložka Catherine Bennettová z Deakinovy univerzity v Melbourne upozornila na riziko toho, že děti mohou být přenašeči nemoci. Proto je zásadní, aby byly také očkovány, zejména ve spojitosti s výskytem nových mutací koronaviru.
Vakcíny pro chudé
Mezi odborníky rezonuje také morální otázka toho, zda mají bohatší země v současné době očkovat i děti, u kterých je průběh nemoci většinou mírný, když v řadě chudých zemí bylo proočkováno jen několik procent populace a vakcíny by měly být přednostně poskytnuty například zdravotnickému personálu. Myslí si to Miguel O’Ryan, odborník na dětské infekční nemoci z Chilské univerzity v Santiagu. Platí to i pro Chile, které má vyšší proočkovanost než okolní země Jižní Ameriky.
Dětská lékařka Sam-Aguduová si ale nemyslí, že by se mělo volit mezi očkováním dětí v bohatších zemích a posíláním vakcín chudým zemím. „Argument pro zasílání očkovacích látek mimo danou zemi by neměl bránit očkování dětí v zemích s vyššími příjmy,“ zdůraznila. Dary vakcín by navíc měly směřovat hlavně do zemí, kde hrozí propuknutí epidemie malárie nebo spalniček, míní Bennettová.
