Významná část veřejnosti má zkreslené představy o názorech lékařů na očkování proti covidu-19, jehož další vlna by mohla dorazit na podzim. Ačkoli naprostá většina lékařů vakcínám důvěřuje a podporuje je, mezi veřejností je rozšířeno přesvědčení, že názory lékařů jsou rozděleny zhruba půl na půl. Odborníci jsou přesvědčení o tom, že kdyby lidé o většinovém názoru lékařů věděli, nechali by se očkovat více. V Česku má podle údajů ministerstva zdravotnictví dokončené očkování proti covidu-19 jen necelých 6,9 milionu obyvatel.
Nejnovější zjištění týmů českých vědců o názorech lékařů na vakcíny proti koronaviru publikoval jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa Nature. „Zjistili jsme, že informování o velké názorové shodě ohledně prospěšnosti očkování mezi lékaři je levný a dlouhodobý způsob, jak zvýšit zájem o očkování,“ shrnul výsledky spoluautor Michal Bauer.
Autoři studie, kteří působí na CERGE-EI (společné pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR), Institutu ekonomických studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, Univerzitě v Mnichově a Institutu Maxe Plancka v Mnichově, uskutečnili rozsáhlá dotazníková šetření.
První ze zmíněných dotazníkových šetření se uskutečnilo v únoru 2021 mezi českými lékaři ze všech částí republiky. Zaměřovalo se na názory lékařů týkající se schválených vakcín. Z deseti tisíc lékařů, kteří se průzkumu zúčastnili, věřilo vakcínám 89 procent. Zároveň jich devadesát procent již bylo očkováno nebo se plánovalo naočkovat. A až 96 procent lékařů by doporučilo očkování svým zdravým pacientům.
Většina veřejnosti si však této většinové názorové shody lékařské komunity není vědoma. Ukázalo to druhé šetření, které se uskutečnilo v rámci výzkumu Život během pandemie agentury PAQ Research. Zúčastnilo se ho více než dva tisíce osob, které měly odhadnout, jaké procento lékařů vakcínám věří a chce být naočkováno. Zhruba devadesát procent dotázaných přitom podcenilo podporu očkování mezi lékaři. V průměru si lidé myslí, že schváleným vakcínám věří pouze šedesát procent lékařů a že jen 57 procent lékařů se chce nechat naočkovat.
Změna názoru
Náhodně vybraná polovina dotázaných následně dostala v březnu 2021 pravdivé informace o názorech mezi lékaři na očkování, tedy že devadesát procent z nich vakcínám důvěřuje a chce se očkovat. Druhá polovina respondentů tyto informace nedostala. To vědcům umožnilo věrohodně odhadnout, jakou roli hraje znalost skutečných názorů lékařské komunity pro ochotu se očkovat. Po dobu následujících devíti měsíců totiž výzkumníci u těchto lidí sledovali, zda si nechali dát vakcínu.
Ukázalo se, že poskytnutá informace nejen korigovala zkreslené domněnky o názorech lékařů na očkování, ale také zvýšila aplikaci vakcíny. Počet lidí, kteří se rozhodli nenaočkovat, se snížil o celých dvacet procent. „Vliv na proočkovanost byl stabilní a dlouhodobý. I jednorázové poskytnutí informace zvýšilo proočkovanost po dobu minimálně devíti měsíců a přispělo i ke zvýšenému zájmu o třetí dávku,“ upřesnila spoluautorka studie Julie Chytilová.
Vliv médií
Autoři studie se shodují v závěru, že mylné představy veřejnosti o názorech lékařské komunity jsou pravděpodobně způsobeny snahou mnohých médií zprostředkovat ke kontroverzním tématům opačné názory. Poskytnutí obdobného prostoru protichůdným názorovým proudům totiž přitahuje pozornost diváků a čtenářů a vytváří zdání objektivního přístupu novinářů. Tato praxe však může ve společnosti vytvářet zkreslenou představu o míře názorové neshody mezi odborníky a podrývat její schopnost čelit celospolečenským výzvám.
„Novináři by se proto měli snažit poskytovat informace nejen o názorových rozdílech mezi odborníky, ale také o míře konsenzu názorů mezi širokou odbornou veřejností,“ poznamenala Chytilová. „Tento problém, kdy zkreslené představy o nejednotnosti expertů oslabují schopnost řešit globální výzvy, se velmi pravděpodobně týká i řady dalších oblastí, například debat o klimatických změnách,“ dodal Bauer.
