Hrotcast: Češi začínají platit za Síkelovy chyby. Spoléhat na dovoz elektřiny je sebevražda

Ekonomická redaktorka Markéta Malá varuje, že závislost na dovozu energie přináší vysoká rizika a může Česko vystavit nečekaným výkyvům cen a dostupnosti elektřiny. V novém Hrotcastu také připomíná dva roky starý výrok tehdejšího ministra průmyslu Jozefa Síkely, který zavání naivitou.

Ekonomická redaktorka Markéta Malá varuje, že závislost na dovozu energie přináší vysoká rizika a může Česko vystavit nečekaným výkyvům cen a dostupnosti elektřiny. V novém Hrotcastu také připomíná dva roky starý výrok tehdejšího ministra průmyslu Jozefa Síkely, který zavání naivitou.

Celý článek
0

Obrat v Bruselu: Evropské kohezní fondy by mohly financovat i zbrojení

Až třetina společného rozpočtu Evropské unie pro roky 2021 až 2027 by se nově mohla použít na financování evropského zbrojního průmyslu a vojenské mobility.

Až třetina společného rozpočtu Evropské unie pro roky 2021 až 2027 by se nově mohla použít na financování evropského zbrojního průmyslu a vojenské mobility.

Celý článek
0

V Rusku se rozhořel boj o moc nad těžbou ropy. Vyvolal jej Putinův příbuzný

Ruský ministr energetiky Sergej Civiljov chce v energetickém sektoru provést největší změny od pádu Sovětského svazu. Plánuje sloučení firem Rosněfť, Lukoil a Gazpromněfť.

Ruský ministr energetiky Sergej Civiljov chce v energetickém sektoru provést největší změny od pádu Sovětského svazu. Plánuje sloučení firem Rosněfť, Lukoil a Gazpromněfť.

Celý článek
0

Lidé věří umělé inteligenci více než lékařům, ukázala studie

Lidé často nejsou schopni rozlišit mezi textem napsaným živým člověkem a tím, který vygeneruje umělá inteligence. A příliš se neobtěžují ani s ověřováním faktů, zjistili američtí vědci. Ve své studii se zaměřili na rodiče, kteří vyhledávají rady ohledně zdraví svých dětí na internetu.

Lidé věří umělé inteligenci více než lékařům, ukázala studie
Rodiče neumějí rozlišit rady robota a lékaře – ilustrační obrázek | Hrot24, vygenerováno v Midjourney

Cílem studie Kansaské univerzity bylo zjistit, zda je text generovaný jazykovým modelem ChatGPT pod dohledem odborníka na zdravotní péči stejně důvěryhodný jako text, jejž tento odborník sám sepíše. Zúčastnilo se jí 116 rodičů ve věku od 18 do 65 let. A ukázalo se, že účastníci v mnoha případech přisoudili větší důvěryhodnost umělé inteligenci.

Výzkum začal hned po spuštění ChatGPT. „Rodiče často vyhledávají rady ohledně zdraví svých dětí na internetu. Chtěli jsme zjistit, jak budou využívat tohoto nového, snadného způsobu získávání informací a čeho bychom se měli obávat,“ uvedla vedoucí studie, expertka na dětskou psychologii Calissa Leslie-Millerová.

Rodiče dostali k posouzení články s doporučeními například o spánkovém režimu nebo výživě kojenců, přičemž nevěděli, které texty jsou psané lékaři a které generované nástrojem ChatGPT.

Hodnotit měli to, jak na ně obsah textů působí z hlediska důvěryhodnosti, odbornosti a přesnosti informací, a uvést, s jakou pravděpodobností by se na rady v nich obsažené spoléhali.

Respondenti v celé řadě případů hodnotili lidský a uměle generovaný obsah velmi podobně, a pokud se jejich hodnocení výrazněji lišilo, častěji přisoudili větší důvěryhodnost tomu od AI.

Výzkumníky to překvapilo zejména proto, že jejich studie probíhala v dobách, kdy byl ChatGPT ještě v plenkách a k dokonalosti měl hodně daleko. Podle Millerové to dokazuje, že umělá inteligence se začleňuje do našeho světa tak, že lidé ani nepoznají, že nečtou text od živého člověka.

To je znepokojující zejména proto, že nástroje umělé inteligence jsou náchylné k tzv. halucinacím – chybám, které se objevují, když systém nemá dostatečné množství ověřených zdrojů, z nichž může čerpat.

„Obáváme se, že lidé budou v otázkách zdravotního poradenství stále více důvěřovat AI bez řádného odborného dohledu. Pro děti a jejich zdraví to může mít závažné důsledky. Je klíčové, abychom tuto problematiku řešili,“ varuje Millerová.