Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Obědový experiment aneb Jak si Alena Schillerová vycucala čísla z prstu

Stravenkový paušál se ukázal jako omyl, který zaměstnancům nepomohl a stát ještě kvůli němu přichází o peníze.

Obědový experiment aneb Jak si Alena Schillerová vycucala čísla z prstu
Alena Schillerová | foto Profimedia.cz

Když Alena Schillerová ještě jako ministryně financí (ANO) tlačila na to, aby se ve firmách zavedl takzvaný stravenkový paušál, argumentovala také tím, že si díky tomuto opatření bude moct dát k obědu teplé jídlo v restauraci nově až milion zaměstnanců.

Po dvou letech se ukazuje, že si to číslo vycucala z prstu. Aktuální zpráva Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) ukázala, že oproti proklamovanému milionu nových zaměstnanců spokojeně pomlaskávajících u stolů činí nárůst pouhých 55 tisíc osob – a to navíc pouze čtvrtina z nich využívá nástroj k zamýšlenému účelu, tedy k úhradě stravy v pracovní době. Připomeňme, že stravenkový paušál je alternativou k tradičním papírovým stravenkám.

Pozoruhodný je také druhý bod analýzy, podle níž firmy využívají daňově zvýhodněný stravenkový paušál spíše ke svému zvýhodnění, totiž tolik známé daňové optimalizaci. Takže paušál má také negativní fiskální dopady: letos to bude podle odhadů CETA 3,8 miliardy až 5,6 miliardy korun. V příštích letech toto číslo může vzrůst, dokonce několikanásobně.

Exministryně Schillerová se ovšem nemusí obávat, že by jí ve Sněmovně někdo tento krok zpětně vyčítal. Se zavedením paušálu totiž souhlasili i mnozí opoziční politici (a také některé oborové organizace), kteří jsou dnes součástí vládní koalice.

Mohou se ale při podpoře zaměstnaneckého stravování vydat cestou doporučovanou CETA, tedy upřednostnit firemní kantýny a současný systém stravenek tlačit k digitalizaci a denním limitům na platbu.