Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Poslanci schválili změnu zákoníku práce. Nejvíce se přeli kvůli přesčasům lékařů
Zatímco tady naříkáme, že ekonomika neroste a firmy nemají lidi, a premiér Fiala předkládá vize Česka jako křižovatky prosperující Evropy, běžná politická praxe vypadá tak, že stát bude zase o něco více regulovat pracovněprávní vztahy, jejichž svázanost je obecně v Evropě jedním z důvodů zaostávání v konkurenceschopnosti za Spojenými státy a východní Asií.
A opět se můžeme vymlouvat na to, že jde o „evropskou“ novelu, bez níž Česku hrozí placení nemalé pokuty. Je sice pravda, že nás to určitě nezabije, ale že by nás to posílilo, o tom fakt nemůže být řeči. Prostě si zbytečně pouštíme žilou.
Je pozoruhodné, že největší politickou diskusi vyvolalo ustanovení, které dává zaměstnavateli, v tomto případě zdravotnickému zařízení, větší volnost ve sjednávání vyššího objemu přesčasové práce v případě lékařských služeb. Přitom jde o zavedenou praxi, při níž se pochopitelně ustanovení zákoníku poněkud obcházejí.
Lze chápat, že zejména postižení mladí lékaři mají služeb plné zuby a nehodlají se smířit s tím, že starší generace lékařů musely před atestací podstupovat podobný očistec, než se jim ulevilo. Nicméně mají dostatečnou vyjednávací sílu na to, aby si vymohli změny v organizaci nemocnic.
Jen by měli dát pozor, aby si pod sebou nepodřízli vlastní větev, protože by se mohlo začít diskutovat v souvislosti s přetěžováním lékařů, jak je to s těmi soukromými praxemi, kde má velká část z nich nemalé úvazky, které se jako přesčasy nepočítají a které jim zajišťují nemalou část příjmů.
Ve všem ostatním zákoník práce svazuje zaměstnavatele dalšími povinnostmi a přidává další náklady. Bizarní je požadavek, aby na dohodnuté přesčasy uzavírali se zaměstnanci písemné dohody. Nebo aby dohodáři pracující sezonně a nepravidelně měli tři dny dopředu naplánovanou práci.
Pracovníci na dohody budou mít kromě toho nově nárok na placenou dovolenou a k tomu se jim daňovými změnami zvýší i odvody státu. Někteří drobní zaměstnavatelé to vyčíslují až na čtyřicet procent, o něž se jim prodraží práce brigádníků, pokud jim budou chtít zachovat čistý výdělek.
Snaha ministerstva práce dosáhnout na další peníze do sociálního pojištění je sice pochopitelná, ale ne moc moudrá. Toto navýšení odvodů se přímo promítne do cen, neboť nikdo jiný než zákazník to nezaplatí. A vyšší inflace znamená zase vyšší důchody, tedy výdaje z toho přikrmeného sociálního systému. Nebo, jak je asi nejpravděpodobnější, další část byznysu ve službách se přesune do šedé zóny placené v cash.
Samostatnou kapitolou je úprava pro home office, kde se nakonec ustoupilo od nápadu zavést povinnost zaměstnavatele hradit zaměstnanci v takovém případě nějaké vybájené náklady, ale zůstala povinnost tam, kde je to možné: poskytovat nárok pracovat z domova lidem pečujícím o děti do devíti let či o jiné osoby vyžadující péči. Takže přesně těm lidem, u nichž je při práci z domova vysoká jistota, že jejich produktivita poklesne. Stát tak zase přenáší na podnikatele náklady své sociální politiky.
Tahle novela je prostě zase ukázkou toho, jak se konkurenceschopnost ekonomiky fakt nepovzbuzuje.
