Joe Biden, nejvyšší představitel Spojených států, razantně prohlásil, že Čína zaplavuje globální trh levným zbožím, jehož ceny drží uměle nízko. USA proto zvýší také cla na dovoz počítačových mikročipů, solárních článků, baterií, kritických minerálů, zdravotnických produktů, některých výrobků z oceli a hliníku, stavebních jeřábů a na mnoho dalších položek.

Vyšší cla na elektromobily a některé další zboží začnou platit už letos, u jiného zboží až postupně v příštích dvou letech. Biden, jemuž končí první mandát v Bílém domě, svým oznámením riskuje spor s Pekingem ve volebním roce, kdy se snaží přesvědčit Američany o správnosti své hospodářské politiky. Právě v ekonomice má totiž Biden velmi nízké preference, uvedla agentura Reuters.

„Bidenova administrativa se snaží získat náskok a zajistit, aby americký automobilový průmysl nepotkal stejný osud jako americký solární průmysl, který byl prakticky zdecimován neférovým čínským importem," uvedla Wendy Cutlerová, bývalá obchodní představitelka a viceprezidentka Asia Society Policy Institute, pro deník Financial Times.

Ostrý nárůst cel přichází v době rostoucích obav, že Čína by mohla zaplavit americký trh levnými elektromobily, čímž by ohrozila americký automobilový průmysl. Prezident Joe Biden v posledních měsících podnikl několik kroků, aby přesvědčil členy odborů v tzv. swing states, tedy státech, kde jsou šance republikánů i demokratů vyrovnané, že ochrání pracovní místa.

Už tři roky administrativa současného prezidenta přezkoumává cla, která tehdejší prezident Donald Trump uvalil na dovoz z Číny jako součást obchodní války, která započala v roce 2018. Mimochodem, už během své návštěvy v Pensylvánii (jednom ze zmíněných swing states) Biden minulý měsíc uvedl, že chce, aby ministerstvo obchodu ztrojnásobilo cla na čínskou ocel a hliník.

„Rozhodnutí Spojených států zvýšit cla je porušením Bidenova závazku nesnažit se potlačovat rozvoj Číny,“ uvedlo ministerstvo obchodu v Pekingu. Zvýšení cel je podle něj také v rozporu se sliby, že USA nebudou usilovat o přerušení vazeb s Čínou. Obchodní zmocněnkyně americké vlády Katherine Taiová předtím v rozhovoru v televizi CNBC řekla, že Spojené státy ze strany Číny očekávají ráznou odezvu.

Oba jsou nesmiřitelnými soupeři a ve volebním roce je to ještě vyhrocenější. Dva vysocí politici, za nimiž se šikují dvě křídla rozdělených a nepřátelsky naladěných obyvatel Spojených států, se ale v jedné věci překvapivě shodnou. Biden zachová cla, která zavedl jeho republikánský předchůdce Donald Trump. Zároveň zvýší cla ostatní.

Bílý dům přitom odkazuje na podle něj nepřijatelná rizika pro ekonomickou bezpečnost Spojených států. Podle současného prezidenta ji ohrožují právě obchodní praktiky Číny, které jsou dle něj nekalou konkurencí.

Dá se přitom říci, že právě elektrická auta (stejně jako levné soláry) jsou vlajkovou lodí současného čínského tažení západními trhy. Administrativa prezidenta Bidena proto investovala miliardy dolarů do dotací na výrobu elektrických vozidel a baterií přímo v USA.

Jde o snahu podpořit investice do domácího sektoru čistých technologií jako součást strategie resuscitace celého průmyslu, snížení emisí uhlíku a přerušení závislosti na čínských dodavatelských řetězcích. V únoru také obyvatel Bílého domu nařídil vyšetřování, zda čínská vozidla, která jsou připojena k internetu, nepředstavují pro USA národní bezpečnostní riziko.

Nová opatření ovlivní dovoz čínského zboží v objemu zhruba 18 miliard dolarů (asi 413 miliard korun) ročně. Spojené státy loni podle amerických statistiků dovezly z Číny zboží celkem za 427 miliard dolarů, jejich vývoz do Číny pak dosáhl 148 miliard dolarů. S Čínou mají obchodní deficit už desítky let, ve Washingtonu je to ale čím dál citlivější téma. Čína je za Spojenými státy druhou největší ekonomikou světa.

S využitím ČTK