Měla to být změna, která na další dekádu určí podobu maturitních zkoušek. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) převzal návrh think-tanku Univerzity Karlovy Vzdělávání 21, který od základů reformuje celé pojetí průběhu a závěru středoškolského studia. Jenže to, co členové uskupení představili jako ucelenou a promyšlenou koncepci, se nakonec jeví spíše jako výkřik do tmy. Pokud Gazdík bude chtít reformu prosadit, musí se připravit na vlnu nesouhlasu.

Komplexní návrh z dílny Vzdělávání 21 počítá zejména s tím, že zavede dva typy maturitní zkoušky. První typ by sloužil jako předpoklad k dalšímu studiu na vysoké škole a ověřoval by kompetence k tomuto studiu, druhý by byl jakýmsi profesním osvědčením a ověřoval by kompetence k výkonu povolání.

„Zatímco absolventi prvního typu by obdrželi klasické maturitní vysvědčení, v případě absolventů druhého typu by šlo o profesní maturitní vysvědčení,“ vysvětlila na diskusním semináři ke změnám maturity jedna z autorek návrhu Renata Schejbalová, předsedkyně Rady Asociace ředitelů gymnázií ČR. Důvodem k zavedení takového systému je podle ní poměrně velké množství studentů, kteří v minulosti maturitní zkoušku zdárně nesložili a měli potíže na trhu práce.

Degradace a deobjektivizace

Jenže takový záměr se mnohým odborníkům nelíbí. Například podle Asociace češtinářů by taková změna vedla k degradaci a deobjektivizaci maturitní zkoušky. Z ankety Hrotu mezi deseti řediteli středních škol se kladně k návrhu nepostavil jediný (viz Hrot č. 4/2022). Ke kritickým hlasům se nově přidal i Svaz průmyslu a dopravy.

„Nejsme přesvědčeni, že rozdělením na studijní a profesní maturity efektivně vyřešíme neúspěšnost studentů u zkoušky. Obáváme se, že tento systém bude mimo jiné pro zaměstnavatele nesrozumitelný. Maturita by měla představovat nepodkročitelnou úroveň středoškolského vzdělání. To neznamená, že bychom podceňovali důležitost kvalitního profesního vzdělání – to je pro nás i pro uplatnění absolventů klíčové. Ale nejde to řešit tak, že oddělíme vše­obecnou a profesní část zkoušky a vytvoříme skupinu absolventů s méně kvalitní maturitou,“ má jasno Milena Jabůrková, viceprezidentka svazu.

Podle ní by se mělo ministerstvo ubírat jinou cestou, a to aby žák mohl získat i jiný diplom, konkrétně certifikát profesní kvalifikace podle Národní soustavy kvalifikací, třeba již v průběhu studia. „Certifikát by zaručil zaměstnavatelům, že i neúspěšný maturant má potřebnou kvalifikaci, aby ho mohli přijmout na odbornou pozici. Pokud by se někdo bál, že by žáci po získání certifikátu odešli ze školy, mohou ho dostat až takzvaně na odchodnou, tedy až při opuštění školy, ať již s maturitou v kapse, nebo bez,“ říká expertka.

Povinná matematika

Svaz také nesouhlasí s oslabením role standardizovaných testů, které dnes pro střední školy připravuje státní Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT). Podle návrhu Vzdělávání 21 by totiž tyto testy nemusel absolvovat ten, kdo si zvolí nižší úroveň maturit – tu profesní. Zaměstnavatelé podle Jabůrkové i nadále stojí za současným modelem, kdy všichni maturanti musejí zdárně projít státem zadávanými jednotnými didaktickými testy. Povinnou by se také měla stát zkouška z matematiky.

„To chceme dlouhodobě. Minulá vláda víceméně na poslední chvíli povinnou zkoušku z tohoto předmětu zrušila. Matematika není důležitá pouze pro studium technicky zaměřených oborů, vnímám ji jako základní dovednost, která pomáhá chápat a rozvíjet logické a invenční myšlení. Nicméně klíčový je i přístup k její vý­uce, jak děti pro předmět nadchnout, aby pochopily matematické principy a nebyla to pro ně jen otázka biflování, ale logického řešení úloh,“ říká Jabůrková.

Otázkou je, zda ministr Gazdík připomínkám vyhoví. Již dříve totiž uvedl, že na dlouhé jednání o nové podobě maturity nebude čas. „Rád bych to měl vyjasněno už během tohoto kalendářního roku a v příštím roce poslal změnu maturitní zkoušky jako návrh zákona ke schválení,“ říká.

„K jednání jsme zatím přizváni nebyli, nicméně máme osobní příslib pana ministra, že nás k tomuto tématu přizve. Každopádně to budeme chtít projednat i v pracovních týmech tripartity,“ upozorňuje Jabůrková.