Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Mnohokrát předražená a o devět let zpožděná stavba berlínského letiště BER se má koncem října skutečně otevřít. Možná dokonce i dříve.
Opakuje-li se neobvyklé dostatečně často, stane se normou. Pokud se však náhle a neočekávaně taková norma vrátí, odkud vzešla, působí jako bizár. Zvlášť když se tak stane ve světě uzavřeném kvůli čínské chřipce v karanténě, jehož chod se zcela zastavil a je tak zcela absurdní sám o sobě.
A právě mezi takové patří zpráva, kterou například berlínský deník Tagespiegel opatřil titulkem „BER by mohl otevřít dříve, než bylo plánováno“. Zdánlivě nevinné oznámení staví na hlavu všechno, co jsme v poslední deseti letech považovali za standard.
Připomeňme totiž, že za zkratkou BER se skrývá rozestavěné megaletiště Williho Brandta poblíž Berlína. To vzniká už tak dlouho, že v podstatě už nikdo nepočítal se stavem, kdy vznikat nebude. Původní termín dokončení vypršel před dlouhými devíti lety, kdy bylo plánováno třeba jako jeden z dopravních uzlů, skze nějž se budou dopravovat fanoušci na wroclawské zápasy mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2012.
Fanouši museli nakonec zvolit jiný způsob dopravy a BER se stal neoficiálním symbolem všech předražených infrastrukturních megaprojektů, které se kvůli kvůli přebujelé byrokracii, nekončícím právním kličkám odpůrců, neschopností státních aparátů a korupci dodavatelů nedaří dokončit. A i v Česku máme takových víc než dost.
A právě v situaci, kdy se svět zastavil, má být najednou letiště dokončeno? A to dokonce před termínem? V době, kdy se provoz na Letišti Václava Havla vrátil na úroveň před dvaceti lety, jak si všiml web Zdopravy.cz? (A to jde ještě o březnová čísla, kdy mimořádná omezení vešla v platnost až v polovině měsíce a kdy i v době restrikcí mnoho cizinců zemi opouštělo a naopak mnoho Čechů se vracelo domů.) „Teď už létají v podstatě jen soukromé lety. Osobně jsem naposledy letěl v únoru,“ popsal situaci jeden z pilotů.
Ale zpět do Berlína. Tamním dělníkům se po devíti letech zřejmě opravdu podařilo rozmotat nepřehlednou změť drátů a potrubí protipožárního systému, který se ukázal být nefunkční a od kterého se navíc ztratily plány. Společnost Flughafen Berlin Brendenburg (FBB) zastřešující celý projekt získala oproti očekáváním poslední kladné stanovisko k bezpečnosti elektrických kabelů, a to odeslala k definitivnímu schválení stavebnímu úřadu.
Podle šéfa FBB Engelberta Lütke Daldrupa je tak chystané otevření k 31. říjnu prakticky jisté. Kvůli pandemii bylo sice nutné přesunout obří bezpečnostní cvičení se stovkami komparzistů imitujících evakuaci podzemního nádraží na léto (pamětníci si možná vzpomenou, že podobná cvičení na letišti už před osmi lety proběhla). To však nemá mít na plánovaný termín otevření žádný vliv.
Naopak, koronavirus by mohl zprovoznění letiště dokonce uspíšit. Je totiž potřeba vnímat souvislosti berlínské letecké dopravy. Podle původních plánů měl BER nahradit starší letiště Tegel, mezi Berlíňany velmi oblíbené, ovšem nesplňující jakékoliv současné bezpečností či hlukové normy. Stejně tak měl nový dopravní uzel zastoupit i letiště Schönefeld, které v podstatě pohltí. Současný Schönefeld připomínající velikostí spíš větší nádraží se stane jedním z jeho terminálů.
Tak to alespoň bylo zamýšleno, když se BER začal plánovat. Jenže tehdy se plánovalo otevření pro rok 2012. A mezitím zhoustla doprava nad Berlínem natolik, že by potřebné počty pasažérů nestačily odbavit ani všechna tři letiště dohromady.
To však platilo jen do té doby, než čínská chřipka ochromila chod světa a letecké dopravy především. Z Tegelu aktuálně startuje maximálně dvacet strojů denně místo obvyklých sedmi stovek. FBB tedy zvažuje, že veškerý berlínský provoz přesune na Schönefeld, tedy v podstatě na BER. Podle serveru Bussiness Insider si tak FBB pohrává s myšlenkou zprovoznit nové letiště v částečném provozu dokonce ještě dříve než na konci října.
Vedení společnosti to nicméně dementovalo, a dostalo se tak do zcela nové situace. Poslední roky bylo totiž zvyklé dementovat, že se otevření naopak odsouvá, aby nakonec muselo stejně přiznat, že termín opět nedokáže dodržet.
Každopádně blížící se dokončení letiště je dobrou zprávou, v této nelehké době obzvlášť potřebnou. Navíc přináší naději všem, kdo doufají, že se jednou projedou po pražském okruhu nebo svezou kolejovým vozidlem na letiště. A při troše štěstí třeba i na podzim odfrčí kamsi do dalekých krajů ze zbrusu nového letiště Williho Brandta.
