V telekomunikační firmě T-Mobile není Pavel Hadrbolec žádným nováčkem. Svou kariéru sice nastartoval ve „startupovém“ prostředí nově vznikajícího operátora Oskar (dnešní Vodafone), v roce 2004 se nicméně rozhodl, že přejde do větší firmy. „Na začátku to byl trochu kulturní šok, ale už jsem tady dvacátým rokem,“ usmívá se současný šéf finanční divize českého T-Mobilu a slovenského Slovak Telekomu.

Hlavním cílem firmy je teď pomoci státu s digitalizací – především s pokrytím bílých míst, kterých je v Česku stále hodně. A nejde jen o odlehlé oblasti uprostřed lesů, ale i některé obce. „U nich stačí, aby stavbu vysílače zakázali v územním plánu, a už se tam nemáme šanci dostat,“ vysvětluje Hadrbolec s tím, že by každý člověk měl mít vždycky dobrý signál, ať už je kdekoliv.

Výstavbu telekomunikační infrastruktury – a potažmo také úzce související digitalizaci – nicméně brzdí i současná podoba stavební legislativy. A stále tomu nepomáhá ani nový stavební zákon, který začal platit začátkem července. „Inspirovat bychom se mohli v pobaltských zemích. Potřebnou síť tam postavili velmi rychle a dnes je tam všechno zcela digitální. Lidé tam vyřizují stavební povolení online, vše trvá jen několik dnů,“ uvádí Hadrbolec v rozhovoru pro Hrot. V něm dále popisuje, co vše dnes operátoři poskytují a proč data v Česku nejsou drahá.

Jak jste se dostal k práci pro T-Mobile?

Do oblasti telekomunikací jsem se dostal v roce 2000. Tehdy mi můj bývalý šéf nabídl, abych se k němu přidal, když se svým týmem rozjížděl třetího českého operátora – Oskara, tedy dnešní Vodafone. Šlo vlastně o takový startup, bylo to divoké, všechno se dělalo na koleni. Šlo nicméně o skvělou zkušenost, za ty čtyři roky jsem se tam toho naučil opravdu hodně. V roce 2004 jsem se začal rozhlížet po nějaké manažerské pozici. Nakonec jsem dostal nabídku od T-Mobilu. 

Šel jste rovnou do finanční divize?

Ne, prostřídal jsem několik pozic i divizí – nějakou dobu jsem vedl i strategii a transformaci, mezi lety 2016 a 2019 jsem pak působil na centrále Deutsche Telekom v Německu. To byla také cenná zkušenost. Teď vím, jak funguje headquarter, což se mi stále hodí. Šéfem finanční divize českého T-Mobilu a slovenského Slovak Telekomu jsem se stal před pěti lety.

Státu pomáháme s digitalizací

Co se dnes očekává od operátora? Jaké je jeho postavení ve společnosti?

Aby se někdo stal plnohodnotným operátorem, musí mít dobře vybudovanou síť. To je naprostý základ, bez toho nelze získat zákazníka. Pak je nutností mít dobrý a silný tým – v tomto ohledu tkví naše velká konkurenční výhoda, protože se u nás sešli opravdu skvělí lidé, kteří se snaží klientům zlepšovat a usnadňovat jejich životy. 

Ale tohle jsou ty obecné věci. Zajímavým fenoménem dnešní doby je to, že jsme schopni pomáhat státu s digitalizací. Nebo i firmám a univerzitám – třeba s výstavbou privátních 5G kampusových sítí.

Jak státu pomáháte s digitalizací?

Pokud chce stát digitalizovat, tak je důležité, aby měli lidé možnost připojit se ke kvalitní síti. Bez telekomunikační infrastruktury prostě digitalizace není možná. Nedávno jsme se proto dohodli s regulátorem, že pokryjeme bílá místa plnohodnotným signálem. V Česku jsou totiž stále oblasti, kde pokrytí není úplně ideální. A až v momentě, kdy na nich bude 5G signál, se může začít mluvit o nějakém pokroku v digitalizaci. 

S tím souvisí i budování fixní infrastruktury. Důležité je to, aby lidé mohli pracovat také z domova. Sám si pamatuji, jaký dopad mělo během covidové pandemie to, že nám v Česku chybí kvalitní infrastruktura. Proto to, co vláda potřebuje vybudovat, je silná a spolehlivá síť. I lidé v odlehlejších oblastech potřebují připojení k internetu. Nejsme sice jediní, kdo v Česku tuto infrastrukturu buduje, nicméně to bereme jako velký závazek, v němž hodláme pokračovat a státu s digitalizací dlouhodobě pomáhat.

Ohledně těch bílých míst – jak vám jde jejich pokrývání?

Rád dělám různá srovnání. A udělám to i teď. Jsou země v rámci Evropské unie, které danou infrastrukturu postaví klidně za tři měsíce, nejpozději za rok. V Česku trvá výstavba jedné fixní přípojky průměrně dva roky. Je to hlavně z toho důvodu, že je u nás stavební řízení neskutečně složité především přebujelou administrativou a právě nedostatečnou digitalizací toho procesu. V mnoha případech musíme navíc plnit i specifická – a ne vždy logická – přání obcí. 

Nový stavební zákon výstavbu nezrychlí

Kde narážíte na problémy při stavbě infrastruktury?

Když přijedete třeba do Jizerek, často se přihlásíte do polské sítě, případně signál nemáte vůbec. Člověka přirozeně naštve, když jede na kole podle navigace a najednou se mu mapa nenačte. Ale na koho se naštve? Samozřejmě na operátory. 

Přitom je to důležité i pro jiné účely. Například ve Spojených státech existuje varování před cestami do Mrtvého údolí, když jsou extrémní vedra, protože tam pak není signál a člověk by si v případě ohrožení života nemohl přivolat pomoc. Česko je mnohem menší než USA – tady by ta bílá místa měla být už dávno vyřešena. 

Záleží přirozeně na mnoha věcech, například na tom, zda nás pustí do chráněných krajinných oblastí. I v nich musíme stavět infrastrukturu, pokrytí je v zájmu všech. Přičemž na žádném území není cílem cokoli poškodit, vždy jsme k přírodě velmi šetrní a obezřetní. 

Jak tedy vypadá vaše práce v chráněných krajinných oblastech?

V lese umíme postavit i vysílač, který vypadá jako borovice a z dálky je k nerozeznání od okolních stromů. Ve městech a vesnicích pak umíme napodobit okapy nebo komíny. 

foto: Tomáš Novák, Hrot24

Pomůže zrychlení výstavby nový stavební zákon, který začal platit začátkem července?

Je tam několik dílčích kroků, které stavební řízení mírně zrychlí, ale i tak zatím stále budeme zaostávat za průměrem Evropské unie. A to je pro Česko škoda. Inspirovat bychom se mohli v pobaltských zemích. Tam se toho chopili pragmaticky – potřebnou síť postavili velmi rychle a dnes je tam všechno zcela digitální. Lidé vyřizují stavební povolení na internetu, vše trvá jen několik dnů. Takovou rychlost u nás bohužel neumožní ani nový stavební zákon. 

Ale nevadí. My budeme samozřejmě dál usilovat o to, aby se celý tento proces zrychlil. Pokud totiž budou všichni kolem nás stavět rychleji a efektivněji než my, náš akcionář (Deutsche Telekom – pozn. red.) bude logicky investovat spíš do jiných zemí než do Česka, i kvůli rychlejší návratnosti. A tohle skutečně vysvětlujeme, kde se dá. Nevím, proč se zatím nedaří udělat změnu stavebního zákona razantnější, aby se výstavba doopravdy zrychlila. Nerozumím tomu.

„Česko není drahé“

Jak se vám v současné době daří investice do infrastruktury? Kde to jde lépe a kde hůře?

V rámci tohoto roku proinvestujeme celkem zhruba pět miliard korun, z toho přes 2,5 miliardy jde do mobilní sítě a zbytek do sítě fixní. Za poslední tři roky přesáhnou kompletní investice 12 miliard korun. 

Tohle je mimochodem téma, které je vždycky potřeba dávat do logických souvislostí s cenami za naše služby – což je téma, které se v Česku stále řeší, byť už méně než dříve. Není to totiž jen o cenách, ale právě i o investicích. Telekomunikační průmysl je vysoce investičně náročný. A naše zisky pravidelně dál reinvestujeme do infrastruktury. 

Takže ceny za volání a data jsou u nás vysoké kvůli tomu, že investujete do infrastruktury?

Ceny za telekomunikační služby nejsou vysoké. Vidíme, že Česká republika rozhodně není nejdražší zemí v regionu. Ceny jsou nyní výrazně nižší zátěží pro naše peněženky, než tomu bylo kdy dřív. Bohužel se ale často zveřejňuje průzkum Evropské komise, který je postavený na zastaralé metodice, jež nereflektuje podíl neomezených datových tarifů. Kdybychom se na to podívali optikou spotřeby dat, bylo by Česko na průměru EU. 

Opět zde uvedu srovnání. Kvalita naší mobilní sítě je na špičce nejen v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie, ale i se zbytkem světa. Je to i díky tomu, že tu v devadesátých letech a na začátku tisíciletí probíhal velký konkurenční boj. Za poslední tři čtyři roky u nás klesla cenová hladina za jeden megabajt dat o 60 procent. Přitom tady máme – v kontextu evropských zemí, kde Deutsche Telekom působí – největší porci neomezených datových tarifů, jejichž uživatelská báze stále roste. 

V čem je metodika Evropské komise špatná?

Nebere v potaz neomezené tarify, které jsou v Česku opravdu oblíbené, a zohledňuje jen ceny košů služeb, které již neodpovídají reálné situaci chování zákazníků. Ti u nás přitom dostávají za stejnou cenu, jakou mají jinde, větší porci dat. Tím pádem se cena toho jednoho gigabajtu snižuje.

Umíme toho víc než jen mobily

Kolik teď máte zákazníků?

V tuto chvíli máme přes 6,5 milionu mobilních zákazníků, z toho předplacené karty má asi 1,8 milionu klientů. Počet majitelů předplacených karet nicméně každým rokem klesá, protože přecházejí na tarify. Což je z naší strany žádoucí, snažíme se je k tomu i motivovat. Pro zákazníky je to totiž výhodnější, navíc získají i zajímavější benefity.

Jaké?

Jak už jsem říkal, jde nám převážně o to, abychom lidem zlepšovali a zjednodušovali jejich životy. Ve struktuře našeho nového tarifního portfolia Next jsou například další data navíc, neomezená data na víkend či benefity v podobě nabídek od našich partnerů v opravdu širokém spektru služeb i produktů. V tomhle chceme být co nejjednodušší – nehodláme mít 20 tarifních generací, nýbrž mít nabídku přehlednou a jednoduchou pro všechny, aby si každý vybral.

Proměňuje se teď nějak chování zákazníků T-Mobilu?

Určitě je tady pořád velký hlad po neomezených tarifech, v podstatě stále trvá jejich boom. Ostatně meziročně pozorujeme zhruba 30procentní nárůst spotřeby dat. Pro lidi je takový tarif samozřejmě pohodlnější – nemusí pořád hledat Wi-Fi a všechno si můžou vyhledat okamžitě. Ruku v ruce s tím jde pokles zájmu o volání a posílání SMS. 

Nepovede rozšiřování neomezených tarifů k tomu, že postupně zmizí pevný domácí internet, protože si budou všichni zapínat hotspoty?

Samozřejmě se to v některých případech dít může. Na druhou stranu nebude mobilní síť nikdy tak robustní. Pokud se ve vašem bydlišti sejde pět lidí, kteří se napojí na takovýto hotspot, tak to logicky ovlivní kvalitu toku dat. 

Fixní infrastruktura bude vždycky důležitá. Vezměte si například případ, kdy nastane bouřka. Ta může ovlivnit mobilní signál, v případě fixu se to ale děje minimálně. Jeho infrastruktura je totiž obvykle umístěna v zemi, případně je velmi dobře chráněna před vnějšími vlivy. Myslím, že to, na co se ptáte, rozhodně nenastane.

A co B2B? Jaké je tam vaše portfolio?

Tam je nabídka mnohem širší. V tomto segmentu nabízíme široké portfolio tarifů, obsluhujeme velké, malé i střední podniky. Situace je velmi podobná tomu, co vidíme v retailu. Velkým firmám poskytujeme další služby navíc, například ICT řešení. Už dávno nepracujeme jen s mobilními službami, pod značkou T-Business toho nabízíme mnohem víc. 

V poslední době se hodně zabýváme zmíněnými 5G kampusy, které využívají banky, výrobní podniky nebo univerzity. A pronikáme i do dalších odvětví, kterým pomáháme s optimalizací a zefektivněním výroby. Myslím si, že máme spoustu dobrých řešení, která může využít velké množství firem. 

Jaký je váš aktuální podíl na trhu?

V Česku jsme – co se týče mobilních služeb – největším hráčem, držíme zhruba 38 procent trhu. Pevně věřím, že pozici jedničky obhájíme i v dalších letech. 

Mluvil jste o pomoci státu s digitalizací, pokrývání bílých míst nebo přechodech na tarify. Jaké jsou vaše další plány?

Rádi bychom lépe využívali evropské fondy. V rámci České republiky je efektivita jejich čerpání nižší, než by mohla být. Rozhodně chceme investovat i nadále do infrastruktury, zároveň nám ale dává smysl, aby se ve prospěch Česka lépe využily i tyto prostředky z EU. 

Velký důraz také klademe na obnovitelnou energii. Jako součást skupiny Deutsche Telekom jsme se zavázali k zásadnímu snížení uhlíkové stopy a do roku 2040 chceme být klimaticky neutrální. Nákupem zelené elektřiny přispíváme ke snižování emisí skleníkových plynů a redukujeme spotřebu energie.

Také jsme letos podepsali smlouvu o přeshraničním virtuálním nákupu elektřiny (VPPA) s výrobcem energie z obnovitelných zdrojů. Zároveň tady na Roztylech (v této části Prahy je sídlo českého T-Mobilu – pozn. red.) vyvíjíme řešení pro obnovu mobilního spojení během krizových situací – třeba povodní nebo rozsáhlých požárů – ve spolupráci s bezpilotními drony společnosti Primoco.

Text vznikl ve spolupráci s telekomunikační firmou T-Mobile.

Pavel Hadrbolec (48) • Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze • Pracoval u mobilního operátora Oskar (dnešní Vodafone), do T-Mobilu přešel v roce 2004 • Ve svém volném čase rád cestuje a věnuje se sportu, nejčastěji lyžování, běhu a jízdě na kole

foto: T-Mobile