Ministerstvo práce a sociálních věcí vedené Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) se pochlubilo, že spolu s resortem zdravotnictví připravuje novinku pro nejpotřebnější občany – seniory a handicapované ve špatném zdravotním stavu, kteří potřebují využívat jak sociálních, tak zdravotních služeb. Má se tak konečně zaplnit takzvané sociálně-zdravotní pomezí, kdy absenci těchto služeb už dlouhé roky kritizují odborníci na sociální politiku. Přiznejme si, že plány Jurečky a spol. se čtou moc dobře:

„K dispozici budou lidem zdravotní sestry, ošetřovatelky, sociální pracovníci, fyzioterapeuti, kliničtí psychologové či ergoterapeuti,“ slibují lidé z okolí ministra. Vzdálili se realitě tolik, že ji snad už ani nevnímají. Tu přitom stačí popsat velmi stručně.

Zdravotní sestry – nejsou. Ošetřovatelky – nejsou. Sociální pracovníci – nejsou. Fyzioterapeuti – nejsou. Kliničtí psychologové – nejsou. Ergoterapeuti – nejsou.

Inteligentní čtenář si snadno odvodí, že v takovém případě tedy v té slibované „nové službě“ tito specialisté buď nebudou, nebo se je pokusíme stáhnout odjinud a pak budou chybět tam. Shrnuto: opět do prostoru vypouštíme dobře znějící plány, které ale bez dalších návazných kroků (financování, personální otázka) náš sociální systém nevylepší, dokonce jej mohou poškodit. Chápeme snahu vládních představitelů napravit si pošramocenou reputaci a trochu vylepšit svou popularitu. Dělat to ale takto hloupě? Snad mají stále na víc.