Realizace Národního plánu obnovy, kterým chce stát napravovat škody po zdrcujících ekonomických a společenských dopadech pandemie covidu-19 na národní hospodářství, vázne. Pětikoaliční vláda už několikrát přepsala dokument původně přijatý kabinetem Andreje Babiše (ANO). A rovněž změnila postupy, jakými chce jednotlivé projekty sloužící k ozdravení ekonomiky financovat. A na konci srpna ministři přijali zásadní rozhodnutí: sníží se celková plánovaná půjčka státu od Evropské unie.

Část projektů bude financována ze státního rozpočtu a část jednotlivé resorty vůbec neuskuteční. Přes tři miliardy korun například chtělo ministerstvo zdravotnictví vydat na reformu péče o seniory. S těmi nyní už nepočítá. Respektive počítá, ale netuší se, kde je vezme.

Nakopnutí po covidu

Popořadě: Národní plán obnovy byl Babišem představen jako ambiciózní souhrn projektů, kterými Česko nastartuje ekonomiku po covidovém útlumu. Cílem bylo nejen investovat, ale rovněž posílit odolnost státu a jeho připravenost na další případné krize. Ve zdravotnictví měla být jednou z preferovaných oblastí onkologie. Vzniknout měla třeba nová vysoce specializovaná onkologická centra.

Vláda Petra Fialy (ODS) následně plán aktualizovala. K dosavadním prioritám přidala nové. A zaměřila se na další financování. Původně kabinet počítal s tím, že si od EU na projekty půjčí přes takzvaný Nástroj pro oživení a odolnost 170 miliard korun. V polovině června ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) informoval, že Česko částku sníží a bude žádat „jen“ o 137 miliard korun. Kromě zdravotnictví měly jít peníze do zkvalitnění dopravy nebo reformy školství.

Ekonomičtí experti však začali upozorňovat, že půjčka od Evropské unie není v souladu s úsporným snažením vlády. „Taková půjčka opět zvýší dluh vládních institucí a strukturální saldo veřejných rozpočtů. Částečně se zredukuje rozsah konsolidačního úsilí vlády,“ varovala například Národní rozpočtová rada. Z těchto důvodů se k půjčce negativně postavilo i ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS).

Ten na zasedání vlády hlasoval proti. Jenže ostatní ministři ho přehlasovali. Podle informací zveřejněných serverem Seznam Zprávy strážce státní kasy nepodpořil ani premiér Fiala. „Občas se to stane každému ministrovi, to není žádná tragédie,“ reagoval s klidem Stanjura. Jako by tušil, že o několik měsíců později bude zase všechno jinak.

Razantní škrt

„Vláda schválila půjčku z Národního plánu obnovy ve výši zhruba 19,4 miliar­dy korun. Úprava částky z původních 137 miliard korun vychází z průběžných konzultací s Evropskou komisí a má za cíl dosáhnout větší kompatibility a relevance projektů v souladu s požadavky Evropské komise,“ sdělil v tiskové zprávě koncem srpna ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Přeloženo z úřednického jazyka: projekty máte hezké, ale plaťte si je jinak. Bruselští úředníci nakonec Česku doporučili, že výhodnější podmínky půjčky prý nabídne třeba Evropská investiční banka. Vůbec nejlepší by ale bylo, aby si reformní úsilí financovalo Česko samo, a to z vlastního rozpočtu.

Tomáš Novák, týdeník Hrot

Proti tomu nic nenamítají ani ekonomové, pro které je to z národohospodářského pohledu čistší. Nakonec schválených devatenáct miliard poputuje na investice do dostupného bydlení, na digitalizaci nebo vývoj čipů.

Jenže pro ministerstva je to rána (viz box). Politici nyní rychle řeší, jaké projekty nakonec nejsou tolik potřebné (lze je bez větších komplikací prostě škrtnout, a tudíž se jimi nezatíží již tak napjaté veřejné rozpočty), případně kde na ně vzít jinde.

Ministerstvo zdravotnictví má přijít o 3,3 miliardy korun. Tyto peníze měly jít podle podkladů z jednání odborných skupin na reformu geriatrické péče, tedy zdravotní péče o seniory, jež byla dlouhodobě na chvostu zájmu politiků. Stavět se měla nová zařízení starající se o seniory, mělo se zlepšovat vybavení těch stávajících a rovněž celkově zvyšovat kvalita gerontologických zdravotních služeb.

Zdraví senioři

„Samozřejmě je to velká komplikace. Injekce do této oblasti byla potřebná a s různou intenzitou se nám slibovala několik desítek let. Teď nás navíc dohání demografická situace, která je neúprosná. Připravit resort o takové peníze ve chvíli, kdy vidíme dopady stárnutí populace a kdy tento problém bude ještě více narůstat, vnímám jako nezodpovědné,“ míní docentka Iva Holmerová, respektovaná lékařka a ředitelka Gerontologického centra v Praze 8. Podle ní by miliardy korun do zdravotnictví byly investicí, jež se v budoucnu zúročí.

„Protože naším cílem je nejen to, aby o seniory bylo kvalitně postaráno, ale rovněž to, aby zůstali co nejdéle zdraví, a tedy mohli být déle ekonomicky aktivní, méně závislí pouze na příjmu od státu. Zdraví senioři ve výsledku čerpají méně zdravotních a sociálních služeb, a tedy jsou pro stát levnější,“ míní Holmerová.

Za pravdu jí dává expert na sociální politiku, profesor Vojtěch Krebs z Vysoké školy ekonomické v Praze. „Nepochybně toto je oblast, která si zaslouží velkou pozornost. Média a politici se velmi zabývají starobními důchody, avšak související sociální a zdravotní služby pro starší lidi nejsou méně důležité, možná právě naopak,“ říká odborník.

Podle ministerstva zdravotnictví však není důvod k neklidu. Reforma geriatrické péče prý s půjčkou nespadla pod stůl. „Podpora této oblasti je pro nás stále důležité téma,“ reagoval mluvčí resortu Ondřej Jakob. I on však přiznal, že otázka financování není vyřešena. „Ministerstvo nyní řeší další možné zdroje financování plánovaných aktivit, neboť jednou z nich měl být i dotační titul na podporu geriatrické péče,“ řekl Jakob.

Lékaři se nevzdávají

Optimistické je stále i vedení České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP, která sdružuje lékaře zabývající se zdravím seniorů. Podle její předsedkyně Boženy Juraškové prý nadále platí, že reforma péče je potřebná a práce na ní se nesmí zastavit. „Když jsme se dozvěděli, že půjčka padá, byl to pro nás všechny šok. Celá odborná společnost totiž intenzivně pracovala na příslušném akčním plánu, protože reforma je potřebná. I mladí lékaři potřebují vidět, že obor má budoucnost, myslíme na jeho rozvoj a geriatrie není odborností druhé kategorie. Platí tedy, že v listopadu předložíme konkrétní znění akčního plánu ministerstvu a nyní počítáme s tím, že platí vyjádření kompetentních osob, že peníze se seženou,“ říká Jurašková. Jedním dechem ještě dodává, že půjčka Komise se měla vztahovat pouze na tvrdé dotace, ale na ty „měkké“ budou vypsány dotační příležitosti tak, jak bylo přislíbeno.

„Ty tvrdé dotace se měly týkat stavění nových zařízení, větších projektů. Nicméně třeba reorganizace práce, zkvalitňování pracovních podmínek lékařů a modernizace vzdělávání mladých lékařů ohroženy nejsou. Z jednání na ministerstvu mám navíc dobrý pocit. Po dlouhé době mi připadá, že s námi spolupracují lidé, kteří problematice rozumějí a přejí si ji řešit,“ je optimistická lékařka. Ta rovněž vkládá velké naděje do jednání se zdravotními pojišťovnami. „Tam vidím ještě velké rezervy. Dokážeme jim ale na datech poměrně pěkně ukázat, že peníze do primární péče nakonec vedou k tomu, že ušetříme na péči dlouhodobé. Jednoduše řečeno: kvalitní geriatrická péče se odráží v kratších hospitalizacích, případně senior třeba vůbec v nemocnici neskončí. Navíc také poměrně výrazně pomáháme zahlceným praktickým lékařům, u kterých se senioři stávají poměrně značnou skupinou pacientů,“ argumentuje Jurašková.

Zda pojišťovny budou nakloněny větší podpoře geriatrické péče, je však zatím neznámou. Jasno totiž stále není ani o rozpočtu na příští rok. Podle předpokladů ministerstva financí se bude šetřit prakticky všude. Ministerstvo zdravotnictví tak má hospodařit s částkou 11,45 miliardy korun (neplést s veřejným zdravotním pojištěním, které spravují zdravotní pojišťovny a kde se rozděluje takřka pět set miliard korun, pozn. red). Oproti letošku tak resort přijde o čtvrtinu svého rozpočtu. Vládní politici ale upozorňují, že dokument s úsporami ještě neodráží politická jednání s ministrem financí. 

Změny v půjčce od Evropské unie

Z původně plánovaných 137 miliard si Česko nakonec půjčí 19,4 miliardy.

• Ministerstvo životního prostředí od půjčky ustoupilo zcela, na Novou zelenou úsporám však získá půjčky ve výši dvaceti miliard korun z emisních povolenek v letech 2024 a 2025.

• Ministerstvo pro místní rozvoj zachovalo plánovanou alokaci 8,4 miliardy korun.

• Ministerstvo dopravy zcela ustoupilo od půjčky sto miliard. Na financování projektů v dopravě bude potřeba hledat jiné úvěrové zdroje.

• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bude reformu školství financovat ze státního rozpočtu. Upustilo tak od půjčky čtyřiceti miliard.

• Ministerstvo práce a sociálních věcí ustoupilo od podpory sociální infrastruktury (pět miliard korun).

• Ministerstvo vnitra nadále počítá s realizací projektů na digitalizaci a půjčkou osmi miliard korun.

• Ministerstvo zdravotnictví ustoupilo od půjčky 3,3 miliardy na reformu geriatrické péče.

• Ministerstvo průmyslu a obchodu snížilo půjčku, na vývoj čipů a zřízení pilotního koinvestičního fondu si půjčí tři miliardy korun.

• Půjčka je na třicet let. Prvních deset let se splácejí pouze úroky, poté se splácí jistina.