Především rychlost, nikoli složení. To je přání řady německých podnikatelů a manažerů po německých volbách, jež se konaly 26. září. Zda bude kancléřem Olaf Scholz z vítězné sociální demokracie, nebo Armin Laschet z konzervativní Unie, nepovažují za tak důležité. Potřebují, aby byla politická situace stabilní. 

„To, co nyní nejméně potřebujeme, jsou stranicko-politické kalkulace,“ nechal se slyšet šéf Siemens Energy Christian Bruch. Rychlé sestavení vlády považuje za prioritu. Politici ale mají opačný přístup. Dají se čekat nekonečná jednání a handrkování o to, kdo bude muset ustoupit ze svého programu.

Prezident průmyslového sdružení BDI Siegfried Russwurm požádal strany, aby se vzdaly taktických manévrů. Marně. Ve vládě budou pravděpodobně dvě menší strany, Zelení a liberální FDP. Jejich lídři už spolu jednali a názory na reformu německé ekonomiky se značně liší. Obě strany pak separátně sondovaly možnosti spolupráce s SPD Olafa Scholze a CDU/CSU Armina Lascheta. 

Koaliční kompromis se bude pravděpodobně hledat složitě a zdlouhavě. Odcházející kancléřka Angela Merkelová, jež vedla Německo šestnáct let a slušela by jí přezdívka Frau Kompromiss, vnímá, že nejpravděpodobnějším scénářem bude vznik takzvaného semaforu – vlády SPD, FDP a Zelených. Koaliční smlouva by mohla vzniknout do konce letošního roku. 

Část politiků z CDU/CSU si ale přeje, aby námluvy mezi těmito stranami nakonec zkrachovaly a oni měli šanci sestavit vládu. Laschet v jednu chvíli doufal, že by se mohl stát kancléřem. Posléze ale oznámil, že by se měl konat nový sjezd CDU, což mnozí interpretují tak, že chce z vedení strany odejít. Nicméně stále hovoří o vládě, kde by byla CDU. 

Takové spekulace ale lídry německého průmyslu rozčilují. Prezident Institutu pro světovou ekonomiku (IFW) Gabriel Felbermayr vidí pozitivní zprávu alespoň v tom, že nevznikne úplně levicová vláda socialistů, Zelených a postkomunistů Levice. To by znamenalo zásadní změnu hospodářské politiky čtvrté nejsilnější ekonomiky světa a pro ekonomiku to je jednoznačně dobrá zpráva. 

Podnikatelské svazy menších firem spoléhají především na liberály z FDP, již by měli zaručit, že se podmínky pro malé rodinné firmy nebudou zhoršovat. Naopak Zelení na vládní úrovni mohou znamenat větší regulaci. Svaz maloobchodu HDE, který zastupuje na 300 tisíc obchodníků, zdůraznil, že nová vláda nesmí zvyšovat daně ani byrokracii. 

Odbory podporují socialisty

Naopak zástupci odborových hnutí preferují vládu, které bude šéfovat sociální demokrat Olaf Scholz. Daniela Cavallo, jež zastupuje zájmy zaměstnanců v koncernu Volkswagen, si myslí, že koalice v barvách semaforu bude nejlepší volbou pro Německo. Bylo by logické, aby vítěz Scholz vládu sestavil, míní.

Klimatická politika musí podle ní probíhat sociálně spravedlivým způsobem, i proto podporuje SDP. Také mocné odborové hnutí IG Metall popřálo ministru financí v končící vládě k vítězství ve volbách a očekává rychlé sestavení vlády. O Laschetovi se nezmínilo. 

Odboráři rovněž žádají, aby byla minimální mzda zvýšena na dvanáct eur za hodinu (305 korun), nyní to je těsně pod deseti eury. V tom spoléhají na SPD a Zelené. Šéf odborového svazu Verdi Frank Werneke zdůraznil, že Německo potřebuje deset let investic do ochrany klimatu i sociálního státu. 

K politice se vyjádřil i šéf největší německé automobilky Volkswagen Herbert Diess. Od nové německé vlády žádá výrazně vyšší uhlíkovou daň na produkci oxidu uhličitého, což by značně zvýšilo ceny benzinu i nafty, podporu jízdních kol, elektrokol a sdílení automobilů. Deník Die Welt to komentoval slovy, že se jeho požadavky fakticky kryjí s politikou Zelených. 

V případě bytové politiky se očekává, že SPD i Zelení budou prosazovat vyšší ochranu nájemníků, nicméně to neznamená, že by mělo dojít k násilnému vyvlastňování bytů od velkých realitních firem, jak si to přáli obyvatelé Berlína v místním referendu. Kandidátka na berlínskou starostku z SPD Franziska Giffeyová tvrdí, že vyvlastnění by na trhu nevytvořilo žádný nový byt.