Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Nová německá vláda bude prosazovat rychlejší revoluci v dopravě. Největší změny slibují Zelení, kteří se stávají klíčovým koaličním partnerem. Kromě posunutí konce termínu spalovacích motorů chtějí omezit i rychlost na dálnicích.
Dlouho očekávané volby v Německu vyhrála o necelá dvě procenta SPD před konzervativní CDU/CSU. Obě velké strany, které v posledních letech vládly společně, chtějí sestavovat „vlastní“ kabinet. Do vlády tak míří Zelení i liberálové z FDP.
I když se nenaplnily katastrofické scénáře části průmyslu, že se kancléřkou stane čtyřicetiletá Annalena Baerbocková, vliv zelené partaje, jejíž prioritou je ochrana klimatu a životního prostředí, bude větší, protože bez Zelených vládní koalici sestavit nepůjde (vyjma nepravděpodobné varianty velké koalice).
V případě transformace energetiky i dopravy byla už poslední vláda Angely Merkelové z českého pohledu hodně nalevo, tlak na rychlé snižování emisí se s nástupem Zelených do vlády dále zvýší. Samotní Němci vnímají podle průzkumů jako největší problém dnešní doby změnu klimatu a politici to dobře vědí.
Dá se předpokládat, že Zelení budou prosazovat rychlejší konec spalovacích motorů v osobní dopravě. Nyní se o termínu zákazu prodeje motorů s nádrží na fosilní paliva hovoří pro rok 2035, stejně jako to žádá Brusel. Zelení už opakovaně vyhlásili, že to musí být minimálně o pět let dříve.
Po volbách Baerbocková společně s Robertem Habeckem – oba předsedají straně Bündnis 90 / Die Grünen – oznámili, že nejdůležitějším cílem nové vlády musí být uhlíková neutralita a „modernizace“ země, rozuměj masivní rozšiřování bezemisních technologií.
Jako argument pro rychlý konec spalovacích motorů zeleným politikům sloužily už před volbami ničivé letní povodně s tím, že se emise skleníkových plynů musí snižovat okamžitě. Doprava v ekonomice EU tvoří třicet procent emisí skleníkových plynů.
Silniční se na emisích podílí 72 procenty, osobní automobily ze 61 procent. Osobní auta tak „mohou“ za třináct procent emisí v rámci EU. Z globálního hlediska to je 1,3 procenta, protože se sedmadvacítka podílí na globálních emisích necelými deseti procenty.
Pro Zelené se nicméně stal spalovací motor jedním z největších klimatických ďáblů. A projevuje se to také tím, že chtějí zrušit německou chloubu pro řadu milovníků silných motorů – neomezenou rychlost na dálnicích. Dá se předpokládat, že zavedení „tempolimitu“ je hudbou blízké budoucnosti.
Posunu v německé politice si všiml deník Die Welt. Kromě šéfa bavorské CSU Markuse Södera, který ihned po volbách hovořil o konci spalovacího motoru (připomenul poslední autosalon v Mnichově, kde se automobilky zaměřily na prezentaci udržitelné dopravy), se ozývá také z liberální strany FDP, že v případě zvyšování ceny za emise oxidu uhličitého i v dopravě dojde k rychlejšímu konci spalovacích motorů bez výslovného „zákazu“.
Zelení navíc doufají, že se liberálové přidají k požadavku co nejrychlejšího omezení rychlosti na dálnicích na 130 kilometrů za hodinu. I když o tom nechce nikdo otevřeně mluvit, je to pravděpodobná varianta, pokud budou obě strany ve vládě.
V oblasti železniční dopravy Zelení i liberálové zastávají podobná stanoviska. I když chce FDP na kolejích větší konkurenci, nebrání se podpoře tomuto sektoru. Zelení naopak chtějí zrušit vnitrostátní lety a nahradit je ekologičtějšími rychlovlaky.
Ekologická strana lpí na tom, aby bylo financování železniční i silniční sítě propojeno. Zjednodušeně to znamená, že o co více peněz dostane železnice, o to méně získá rozvoj silniční infrastruktury. Peníze by měly proudit hlavně na udržování současné sítě, za budování nových silnic a dálnic se má v dalších letech utrácet stále méně.
Zelení chtějí více dotovat využívání hromadné dopravy. V době stoupajících cen energií je pravděpodobné, že podpoří vyplácení speciálních dávek pro lidi, kteří dojíždějí do práce. Ve městech se dá očekávat vyšší finanční podpora novým konceptům dopravy, jako je sdílení aut a rozšiřování používání elektrických kol a koloběžek. Německo chce také v mnohem větší míře rozšířit výstavbu cyklostezek na úkor silnic pro auta.
