Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Nevymřeme, jen zchudneme. Proč je uhlíková neutralita utopií

Dosažení planetární uhlíkové neutrality do půlky století je utopií. I kdyby zítra vymřela celá Evropa, na splnitelnosti bájných cílů to nic nezmění.

„Překročíš-li řeku Halys, zničíš velkou říši,“ slyšel král Kroisos bratru před dvěma a půl tisícem let v Delfách a zaútočil na Peršany. Výsledkem bylo zničení jeho vlastního prosperujícího lýdského impéria. My víme, že Frans Timmermans navštívil Ostravu a o Delfách nebyla řeč. Že se ale chystáme ne úplně dobrovolně překročit pohraniční řeku, za níž nás s vysokou pravděpodobností čeká sebezničení, je velmi pravděpodobné.

Činíme tak v mesiášském přesvědčení, že do roku 2050 dosáhne Evropa uhlíkové neutrality a zachrání tím planetu před sežehnutím a zhroucením v globálním oteplování. Pár dní po Timmermansově spanilé jízdě k pozůstatkům našeho ocelového srdce republiky vydala Mezinárodní agentura pro energii (IEA) zprávu, že dosažení planetární uhlíkové neutrality do půlky století je utopií.

I přes plány vyspělých zemí, především Evropy, na jejíž vrub jde ale jen osm procent světových emisí, což nikoho nevytrhne. Zvláště když Číňané zvýšili výkon svých uhelných elektráren jen loni o 30 gigawattů a naplánovali výstavbu dalších 40 gigawattů. To vysoce převyšuje uhelné kapacity odstavované ve zbytku světa. A uhelky staví i zbytek Asie.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit