Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Enormní růst cen energií způsobil, že dvě třetiny Němců v průzkumech veřejného mínění tvrdí, že budou šetřit na potravinách, aby měli na placení účtů za energie. Dvě pětiny také litují toho, že se země zbavuje jaderných elektráren.
Svítit a jezdit autem, nebo jíst. Dvě třetiny dotázaných respondentů v Německu připouštějí, že kvůli vysokým cenám energií budou muset sáhnout na výdaje za jídlo. Z průzkumu agentury Forsa, který si zadala televize RTL, vyplynulo, že 23 procent oslovených bude muset silně omezit výdaje za jídlo v případě růstu cen energií, dalších 44 procent připouští menší omezení. Jen méně než třetina Němců, 31 procent, tvrdí, že výdaje na potraviny nebudou muset řešit, i když se bude zdražovat elektřina, plyn i pohonné hmoty.
Z průzkumu veřejného mínění také vyplynulo, že řada Němců nesouhlasí s odstavením jaderných bloků v zemi. Na konci tohoto roku se odpojí ze sítě tři zdroje, o rok později poslední trojka reaktorů. Za chybu to považuje 42 procent oslovených. Naopak 48 procent konec jádra označilo za správné rozhodnutí.
Budoucnost bez jádra považují za správnou především voliči Zelených (79 procent), Levice (64 procent) a SPD (62 procent). Naopak většina voličů CDU/CSU a FDP (59 procent) a AfD (91 procent) je přesvědčena, že v současné době je ukončení provozu jaderných elektráren chybou.
Německo už řada mezinárodních expertů vyzvala, aby se jaderné bloky tak rychle neodpojovaly, protože se celkových osm gigawattů instalovaného výkonu nepodaří nahradit bezemisními zdroji. Naopak to povede ke zvýšení spalování uhlí a zemního plynu, a tím i ke zvýšení emisí oxidu uhličitého.
Několik profesorů z Velké Británie a Spojených států upozornilo na to, že konec jaderné éry v německé ekonomice povede k tomu, že se nepodaří splnit cíl ohledně emisí do roku 2030, kdy by měly klesnout o 65 procent oproti úrovním z roku 1990. Odhadují, že silně průmyslová země zvládne snížit emise o 49 procent a svůj slib mine o šestnáct procentních bodů.
V souvislosti se zvyšováním cen energií v EU varoval také eurokomisař pro pracovní místa Nicolas Schmit, že do chudoby kvůli zdražování upadne 2,7 milionu Evropanů. Už nyní miliony Evropanů vyššími cenami trpí. I když připustil, že by mohla pomoci Evropská komise, hlavní díl zodpovědnosti mají jednotlivé vlády členských zemí.
Mluvčí dosluhující německé vlády Angely Merkelové prohlásila, že je nutné snahy o snížení cen energií v rámci Evropy koordinovat. Český premiér Andrej Babiš navrhl už dočasné snížení DPH na energie, což je krok, který Brusel nepodporuje, i když jej pravděpodobně nebude napadat.
Šéfka sociálního svazu VdK Verena Benteleová tvrdí, že už v roce 2019 musely dva miliony Němců omezit vytápění svých bytů, protože na to neměly peníze. Pro tuto zimu očekává zhoršení situace. Vyzvala vládu, aby situaci řešila například navýšením příspěvků na bydlení. Také německá asociace charitativních organizací varovala, že řada lidí bude mít finanční problémy, až jim na konci roku přijde od dodavatelů energií vyúčtování.
Růst cen trápí rovněž německé automobilisty. Sdružení ADAC uvedlo, že cena nafty u čerpacích stanic překonala maxima z roku 2012. Benzin je jen několik centů od historického rekordu. V přepočtu stojí litr nafty 39 korun, u benzinu to je skoro 43 korun. Polovinu ceny pohonných hmot nicméně tvoří daně a další poplatky.
Autoklub ADAC varoval zástupce stran, které jednají o vládě – SPD, Zelených a FDP –, aby se od příštího roku dále nezvyšovala uhlíková daň na pohonné hmoty zejména s ohledem na lidi, kteří nemají jinou možnost než k dopravě používat automobil se spalovacím motorem.
Dosluhující ministr dopravy Andreas Scheuer z CSU už připustil, že by cena nafty i benzinu mohla u čerpacích stanic přesáhnout dvě eura (51 korun) a vláda v Berlíně by měla být připravena na okamžité kompenzace. ADAC doporučil Němcům, aby v příhraničí tankovali v Polsku a v Česku, kde jsou zatím benzin i nafta levnější.
