Warren Buffett plánuje po smrti přenechat 99,5 procenta svého majetku charitě

Legendární investor a předseda správní rady společnosti Berkshire Hathaway Warren Buffett se dále připravuje na to, že jeho majetek připadne potřebným. Čtyřiadevadesátiletý Buffett plánuje po své smrti přenechat 99,5 procenta svého zbývajícího majetku charitativnímu fondu, který budou spravovat jeho dcera a dva synové, uvedla agentura Reuters. Časopis Forbes v pátek odhadl hodnotu Buffettova majetku na 149,7 miliardy USD (3,6 bilionu Kč).

Legendární investor a předseda správní rady společnosti Berkshire Hathaway Warren Buffett se dále připravuje na to, že jeho majetek připadne potřebným. Čtyřiadevadesátiletý Buffett plánuje po své smrti přenechat 99,5 procenta svého zbývajícího majetku charitativnímu fondu, který budou spravovat jeho dcera a dva synové, uvedla agentura Reuters. Časopis Forbes v pátek odhadl hodnotu Buffettova majetku na 149,7 miliardy USD (3,6 bilionu Kč).

Celý článek
0

Česká filharmonie zahraje v Carnegie Hall. Proděláme na tom, ale vyplatí se to, říká její šéf Mareček

Česká filharmonie, nejvýznamnější tuzemský orchestr s půlmiliardovým rozpočtem, odehraje na začátku prosince tři koncerty v New Yorku, v patrně nejprestižnějším koncertním domě světa – Carnegie Hall. Jak ale říká její generální ředitel David Mareček, na takovém turné i přesto prodělá.

Česká filharmonie, nejvýznamnější tuzemský orchestr s půlmiliardovým rozpočtem, odehraje na začátku prosince tři koncerty v New Yorku, v patrně nejprestižnějším koncertním domě světa – Carnegie Hall. Jak ale říká její generální ředitel David Mareček, na takovém turné i přesto prodělá.

Celý článek
0

Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Nejvyšší správní soud potvrdil Českým dráhám pokutu ve výši 274 milionů korun

České dráhy se podle soudu provinily zneužitím dominantního postavení. Pokutu firmě v roce 2019 udělil antimonopolní úřad. Nyní ji definitivně potvrdil soud.

Nejvyšší správní soud potvrdil Českým dráhám pokutu ve výši 274 milionů korun
vlak Českých drah | Hrot24, Tomáš Novák

Nejvyšší správní soud (NSS) definitivně potvrdil pokutu 274 milionů korun, kterou v roce 2019 potrestal antimonopolní úřad České dráhy (ČD) za zneužití dominantního postavení. Vyplývá to z rozhodnutí zveřejněného na elektronické úřední desce soudu. Vyjádření Českých drah ČTK zjišťuje.

Podle rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), které potvrdil již dříve Krajský soud v Brně a nyní i NSS, zneužil národní dopravce dominantní postavení v soutěžích o rychlíky na tratích Pardubice - Liberec a Plzeň - Most, kde jezdily podle smlouvy do roku 2014. Z Pardubic do Liberce jezdily ČD podle uzavřené smlouvy od roku 2005, z Plzně do Mostu od roku 2006. V obou tendrech přišly s nabídkou nepřiměřeně nízké ceny.

Antimonopolní úřad původně ČD vyměřil pokutu 368 milionů korun. Dráhy ale podaly rozklad k tehdejšímu předsedovi Petru Rafajovi, který v roce 2019 pokutu snížil na konečných 274 milionů korun. Dráhy je musely zaplatit.

Dráhy toto rozhodnutí napadly správní žalobou ke Krajskému soudu v Brně, který ji v roce 2022 zamítl. Následovala kasační stížnost k NSS, ani ten ale argumenty Českých drah nevyslyšel a stížnost zamítl.

Na trati Plzeň - Most docházelo k protisoutěžnímu jednání v letech 2005 až 2014, na trati Pardubice - Liberec v letech 2006 až 2014. Svým jednáním způsobily České dráhy újmu dalším soutěžícím společnostem, které se v začátcích liberalizace železniční dopravy o zakázku ucházely.

Na obou tratích se o provoz ucházela také společnost Viamont, která v současnosti funguje pod názvem GW Train Regio a provozuje dopravu na několika regionálních tratích v Česku. O trať Pardubice - Liberec se ucházela ještě společnost Connex Česká železniční. Založena byla v roce 2004, aby provozovala železniční dopravu, což se jí nepodařilo, a v roce 2008 vstoupila do likvidace.

České dráhy na začátku tisíciletí pravidelně hospodařily se ztrátou. Ztrátová byla především osobní doprava, naopak nákladní byla v zisku. Například v roce 2005 vykázala osobní doprava ztrátu asi tři miliardy korun. Nákladní doprava měla zisk téměř dvě miliardy. Do zisku se dráhy dostaly až v roce 2007. Nákladní dopravu od prosince 2007 vyčlenily do samostatné dceřiné společnosti ČD Cargo.

Hrazení ztrát osobní dopravy Českých drah ze státního rozpočtu v roce 2006 kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Tehdy uvedl, že ztráty ČD se dají těžko ověřit a ministerstvo dopravy dostatečně nekontroluje nakládání s dotacemi na veřejnou dopravu. ČD a ministerstvo dopravy s tím nesouhlasily.

Za loňské první pololetí vykázala skupina České dráhy hrubý zisk 987 milionů korun, což je meziroční zlepšení téměř o dvě miliardy korun. Údaje za celý loňský rok zatím nejsou k dispozici. V roce 2022 skupina vykázala hrubý zisk 396 milionů korun, což byl meziročně lepší hospodářský výsledek o více než dvě miliardy Kč. Po zdanění však firma vykázala konsolidovanou ztrátu 139 milionů korun.