Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Chátrající nádraží Vyšehrad má nového majitele, plánuje tam byty

Dlouhé roky chátrající bývalé nádraží Vyšehrad v Praze 2 změnilo majitele, přes společnost Vyšehrad Rezidence ji nově vlastní zatím neznámá developerská firma. Podle informací serveru Seznam Zprávy vzniknou místo bývalého nádraží mikrobyty, za projektem je developer a investor Milorad Miško Miškovič. Dosud památku přes společnost RailCity Vyšehrad vlastnila kyperská společnost Miquelira Limited, konečný vlastník byl neznámý.

Chátrající nádraží Vyšehrad má nového majitele, plánuje tam byty
Zchátralá budova někdejšího nádraží Vyšehrad | foto Tomáš Novák, HROT24

Objekt je v soukromých rukou od roku 2007, kdy jej odprodaly České dráhy. Dosavadní vlastník ji držel od roku 2021. Různí investoři dříve plánovali objekt přestavět, nikdy se jim však nepodařilo prosadit přestavbu zejména u památkářů, a budova tak dlouhodobě chátrá. Objekt chtělo také v posledních letech odkoupit, nebo směnit město, ale bez úspěchu.

„Jediné, co mohu říct, je, že kupujícím je renomovaná evropská developerské společnost,“ citoval server Novinky.cz Ondřeje Pláničku, právního zástupce firmy, která budovu nově vlastní. Záměrem majitelů je podle něj vytvořit „opravdu hezký projekt“, konkrétní podrobnosti zatím nekomentoval. Zastupitel druhé městské části Jaroslav Němec (Piráti), který stál u zrodu petice Zachráníme nádraží Vyšehrad, uvedl, že změnu majitele vnímá jako naději na opravu.

„Kupujeme projekt na Praze 2, v něm bude cca 170 bytových jednotek a dostatek podzemního parkovacího stání. Vytvoříme něco, co se bude navenek chovat jako hotel – bude mít i veškeré služby a 11 retailových jednotek, které budou i pro veřejnost,“ řekl už dříve pro SZ Byznys Miškovič s tím, že výstavba potrvá zhruba dva roky. Miškovič stál podle serveru u proměny pražského Karlína, s firmou Karlin Port Real Estate uskutečnil v hlavním městě více než padesátku projektů. Nyní chce v Praze uspět s projektem zaměřeným na malometrážní byty, celkem jich po celé Praze plánuje 1200, napsaly Seznam Zprávy.

Budova vznikla na začátku 20. století, provoz nádraží byl zastaven kolem roku 1960. Od roku 2000 je kulturní památkou. Stav objektu se dlouhodobě zhoršuje, před několika lety se mu začala propadat střecha a poté bylo nutné uzavřít kvůli bezpečnosti přilehlý chodník. Obnovení původní funkce nádraží není možné, protože moderní normy neumožňují umístit nádraží v zatáčce. Město místo toho plánuje vlakovou zastávku na Výtoni.