Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Na Masarykově nádraží v Praze dnes oficiálně začala jeho přestavba. Vznikne platforma nad kolejištěm, lepší spojení s Florencí a namísto dosavadních sedmi kolejí budou vlaky přijíždět na kolejí devět. Bude také nový vestibul a odpočinková plocha. Hotovo má být v roce 2027 a přestavba vyjde na 3,39 miliardy korun.
Stavbu dnes slavnostně zahájili ministr dopravy Martin Kupka (ODS), generální ředitel Správy železnic (SŽ) Jiří Svoboda a zástupci hlavního města, stavebníků a firmy Penta, která vlastní okolní domy. Zhotoviteli stavby jsou společnosti Strabag Rail a Strabag. Na přestavbu nádraží získala SŽ téměř 84 procent financí z evropských fondů.
Masarykovo nádraží je nejstarším nádražím v metropoli. Denně jím projde až třicet tisíc cestujících. Nádraží bude po přestavbě trati z Prahy na Kladno a Letiště Václava Havla v Ruzyni výchozí stanicí dráhy na letiště.
Masarykovo nádraží
„Jsme na začátku unikátní proměny nejenom samotného nádraží, ale unikátní proměny veřejného prostoru. Cílem je vytvořit kvalitní dopravní uzel, ale zároveň vytvořit místo, kde se lidem bude líbit. Rozhodli jsme se jej opravit za pochodu, protože bychom neměli kam dopravu vymístit,“ řekl Kupka.
Nejvýraznější změnou oproti nynějšímu stavu bude nová platforma, která překlene celé kolejiště. Lidem umožní přejít z Florence do Hybernské ulice a z Masarykova na hlavní nádraží. Vznikne rovněž nový vestibul pro cestující čekající na vlak. Z něj se dostanou eskalátory, schodišti a výtahy na jednotlivá nástupiště. Schodiště a rampa propojí nádraží s ochozem nedávno vybudovaného komplexu Masaryčka. Přístup bude možný rovněž do sousedního hotelu.
Část platformy osadí dělníci zelení, a vznikne tak místo, kde budou moci obyvatelé metropole relaxovat. Osvětlení nebo rozhlas budou mít energii z fotovoltaických článků, které stavebníci zabudují do zastřešení platformy. Zeleň bude zavlažována dešťovou vodou, kterou budou zadržovat retenční nádrže.
Stavební práce nebudou mít podle SŽ výraznější vliv na železniční dopravu. Vždy se bude jednat o částečná omezení. První dílčí omezení provozu bude letos v létě o prázdninách, kdy vlaky ve směru od Vysočan nepojedou na Masarykovo nádraží, ale na hlavní nádraží.
První vlak přijel na Masarykovo nádraží slavnostně 20. srpna 1845. Předtím byla na dnešním území města konečná stanice koněspřežné dráhy z Lán na Brusce z roku 1831. Nádraží postavilo konsorcium společností Vojtěcha Lanny a bratří Kleinů v letech 1844 až 1845. Polohu nádraží a kolejiště navrhl Jan Perner, budovy architekt Antonín Jüngling. Nádraží vzniklo jako konečná stanice dráhy z Olomouce a Vídně do Prahy.
