Konflikt na Ukrajině znamená, že Severoatlantická aliance musela výrazně zvýšit svou aktivitu na východním křídle svých členských zemí, zejména ochranu vzdušného prostoru. Vojenští plánovači v Bruselu aktivizovali letecké síly, které dokážou sledovat na dálku 400 kilometrů do hloubky území Ruska, Běloruska nebo Ukrajiny. Jedná se rovněž o zastrašení Kremlu od případných „choutek“ narušovat vzdušný prostor členů Aliance.
Jako nejrizikovější regiony se jeví hranice mezi Norskem a Ruskem u poloostrova Kola, Finský záliv v blízkosti Petrohradu a samozřejmě území kaliningradské exklávy, jež je zaklíněno mezi Polsko a Litvu. Tato ruská oblast je považována za jedno z nejrizikovějších území pro NATO na evropském kontinentu pro případnou obranu okolních států.
Schopnost NATO sbírat informace pomocí průzkumných letadel je klíčová pro vyhodnocení rizik. Už v případě přesunů vojsk k ukrajinské hranici a do Běloruska v posledních měsících před vypuknutím invaze na Ukrajinu vojenští zpravodajci varovali před tím, že se Vladimir Putin chystá napadnout sousední zemi. I když řada evropských politiků doufala, že to neučiní, nakonec se stalo to, před čím vedení NATO varovalo.
Po útoku na konci února alianční síly zvýšily „počet očí“ na spojenecké obloze. Poznatky jsou sdíleny s letectvem, námořními silami a protiraketovou obranou. „Sledujeme východní hranici velmi pozorně,“ zdůraznil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Sbírání informací je totiž po vypuknutí konfliktu na Ukrajině zcela zásadní pro další rozhodování vojenského paktu.
Od Norska po Slovensko
Kombinované letecké operace řídí podzemní středisko v Uedemu na západě Německa u hranic s Nizozemskem. Několik desítek vojáků tu koordinuje letecké operace až třiceti letadel najednou, jež operují od severního Norska až po Slovensko. Mají sledovat podezřelé pohyby ruských letadel. Každý den ve vzduchu pracuje až stovka spojeneckých letadel, informovala agentura AP.
K nim patří i stroje Boeing E-3A, letadla včasné výstrahy a řízení (AWACS), jež vytvářejí „vzdušný obraz“, který sdílejí s členy NATO. Tato letadla mohou vidět díky radarům až čtyři stovky kilometrů do nepřátelských států přes hranice. Rovněž stíhací stroje aliančních zemí poskytují informace o tom, co se na Ukrajině a v Rusku děje.
Vojenská aliance třicítky států (v létě pravděpodobně požádají o členství Švédsko a Finsko) se obává, že bude zatažena do širší války s Ruskem, takže bedlivě střeží hranice a vzdušný prostor. „Nechceme riskovat ztráty v rámci NATO, byť způsobené neúmyslně,“ vysvětlil generálmajor Harold Van Pee, jenž velí středisku v Uedemu.
Personál také může sledovat trasy řízených střel s plochou dráhou letu, jako jsou ty, které zničily v polovině března vojenské výcvikové středisko na západní Ukrajině dvacet kilometrů od hranic s Polskem. Ukrajina potvrdila 35 obětí.
Další výzvou pro obranu vzdušného prostoru NATO jsou nepřátelské drony. V březnu došlo k incidentu, kdy bezpilotní letoun vypuštěný z ukrajinského území letěl přes tři členské státy NATO – Rumunsko, Maďarsko a Chorvatsko. Dopadl v Záhřebu. Vážil přes šest tun. Ukrajina i Rusko popřely, že by jej vypustily. NATO nechce případ komentovat, dokud nebude ukončeno vyšetřování.
Van Pee v obecné rovině vysvětlil, že do rozhodnutí k sestřelení neznámého objektu se musí zapojit i právní a političtí odborníci. Pro sestřelení musí existovat bezprostřední hrozba pro vojenské síly Aliance nebo obyvatele členských zemí.
