Mladí Rusové nechtějí narukovat. Bojí se, že budou muset do války

Mladí Rusové se do armády, a tudíž i do války na Ukrajině nehrnou. I když úřady slibují, že „záklaďáci“ ve speciální vojenské operaci na Ukrajině nebojují, opak je pravda. Řada ruských branců se obává, že povolávací rozkaz na vojnu bude znamenat i riziko nasazení v opravdové válce, kde je pravděpodobné, že budou zraněni, zajati nebo zabiti. 

Každoroční jarní odvod (probíhá od začátku dubna do poloviny července) se týká 134 500 mužů, kteří mají nastoupit na dvanáctiměsíční prezenční vojenskou službu. Na slib ruského ministra obrany Sergeje Šojgua, že rekruti nebudou posláni do předních linií nebo na „horká místa“, se mladí Rusové raději nespoléhají. 

Kromě poukazů na současný konflikt na Ukrajině, kde byli zajati či zabiti mladí vojáci, kteří museli podepsat profesionální kontrakt, aby se mohli zúčastnit války, se připomínají i války Ruska v Čečensku, kde byly zabity tisíce mladých vojáků bez pořádného výcviku a zkušeností.

Hromadná ruská deprese. Lidem docházejí léky i práce

Zhruba pětina Rusů přiznává, že má deprese. Psychické problémy souvisí kromě války na Ukrajině i s tím, že lidé přicházejí kvůli odchodu západních firem o práci.

Zhruba pětina Rusů přiznává, že má deprese. Psychické problémy souvisí kromě války na Ukrajině i s tím, že lidé přicházejí kvůli odchodu západních firem o práci.

„Nevěřím jim, když říkají, že nepošlou brance do boje. Neustále lžou,“ obává se dvaadvacetiletý Vladislav, jenž dokončuje studia a ihned po promoci by mohl rukovat. Vojenská povinnost se týká všech ruských mužů ve věku 18 až 27 let. Jednoroční vojně se řada z nich snaží vyhnout zdravotními důvody nebo alespoň odkladem při studiu na vysoké škole. Povinnému odvodu se brání hlavně Rusové ve velkých městech, jako je Moskva a Petrohrad.

Na frontě „omylem“

Po výpovědích některých ruských matek, které uvedly, že na záběrech zveřejněných ukrajinskou armádou poznaly své syny, tak muselo ruské ministerstvo obrany otočit a přiznat, že i mladí vojáci se operace na Ukrajině účastní. Branci se měli podle armádních generálů dostat do sousední země „omylem“ a jednalo se o vojáky, kteří sloužili u zásobovacích jednotek. Část odvedenců také uvedla, že jim bylo řečeno, že jedou pouze na cvičení. 

Petrohradská ombudsmanka Světlana Agapitová přiznala, že jí napsali příbuzní sedmi vojáků. Stěžují si, že jejich synové byli nuceni podepsat po nátlaku profesionální vojenskou smlouvu, i když takový postup je pro brance nepřípustný.

Demoralizovaní ruští vojáci rabují ve městech i na vesnicích

Ruské jednotky nebyly po napadení Ukrajiny připraveny na delší konflikt. K častému rabování obchodů dochází nejen ve městech, ale i na vesnicích, kde vojáci kradou jídlo přímo u zemědělců.

Ruské jednotky nebyly po napadení Ukrajiny připraveny na delší konflikt. K častému rabování obchodů dochází nejen ve městech, ale i na vesnicích, kde vojáci kradou jídlo přímo u zemědělců.

Ruský režim se v posledních letech snaží svou početnou armádu (podle mezinárodních žebříčků je druhou nejlepší na světě) „modernizovat“ tím, že má stále více vojáků profesionální smlouvy. Má jít o počet 400 tisíc vojáků pod smlouvou, jen 147 tisíc v ruské pěchotě.

Ale ani tato čísla nemusí stačit pro zajištění ukrajinské operace, pokud se bude protahovat o další týdny nebo měsíce. Pro ruskou generalitu se nabízejí dva scénáře. Pokračovat v bojích s odhodlaným protivníkem s omezeným počtem vojáků, nebo se snažit ztráty doplnit novými posilami. Kromě dobrovolníků ze Sýrie nebo Vagnerovy skupiny by se mohlo jednat právě o mladé rekruty. 

Až čtvrtina vojáků je mimo bojové nasazení

Ukrajina tvrdí, že ztráty (jen zabití) činily na ruské straně k 5. dubnu 18 500 vojáků, další desítky tisíc jich jsou zraněny nebo zajaty. Celkově může být z původní ofenzivní síly mimo bojové nasazení až čtvrtina vojáků.

Pětadvacetiletého IT experta Dmitrije dosud od vojny chránil odklad ze zdravotních důvodů. Obává se ale, že v současné době bude přístup ruských vojenských lékařů přísnější. I když válčení na Ukrajině označuje za katastrofu, má strach, že Putinův režim zpřísní podmínky pro odvody rekrutů. „Když mohl režim dlouhé měsíce lhát o tom, že na Ukrajinu nezaútočí, těžko věřit, že nenasadí brance,“ řekl. Nová legislativa by mohla umožnit snadněji povolávat v případě nouze ruské brance. 

„Je pravděpodobné, že lékaři začnou před nemocemi branců zavírat oči a prohlásí je za schopné vojenské služby,“ varuje advokát Alexej Tabalov, který poskytuje právní služby mladým Rusům. V extrémním případě může Putin a jím ovládaný parlament vyhlásit stanné právo a mobilizaci, jež omezí demonstrace, ale také zakáže ruským mužům opustit zemi a donutí je bojovat. Před tímto scénářem už varoval na začátku března ukrajinský think-tank Center for Defence Strategies. „Lidé se v této situaci bojí všeho,“ dodal Tabalov. 

Protekční migranti? Uprchlíci z Afriky a Blízkého východu „závidí“ Ukrajincům

Někteří uprchlíci z Afriky či Blízkého východu poukazují na rozdílný přístup Západu v přijímání běženců podle země původu, náboženství či barvy pleti. Ukrajinci jsou prý zvýhodňováni.

Někteří uprchlíci z Afriky či Blízkého východu poukazují na rozdílný přístup Západu v přijímání běženců podle země původu, náboženství či barvy pleti. Ukrajinci jsou prý zvýhodňováni.