V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Čínské válečné lodě a ponorky používají motory od německých výrobců. Média to považují za porušení vojenského embarga, které Evropa uvalila na Peking už v roce 1989 kvůli masakru na náměstí Nebeského klidu.
Motory, které vyvíjejí němečtí konstruktéři, se dostaly do výbavy čínské armády. Jak do bitevních lodí, tak do ponorek. Upozornili na to novináři z veřejnoprávní televize ARD a týdeníku Welt am Sonntag. V tomto kontextu dodávají, že se čínské námořnictvo chová stále agresivněji v oblasti Jihočínského moře, kde si nárokuje řadu ostrovů.
Jednou z firem, které se podílely na dodávkách, je skupina MTU z Friedrichshafenu. Pravidelně dodávala motory pro torpédoborce typu 052D minimálně do roku 2020. Motory vyrábí prostřednictvím licence přímo v Číně. Tyto informace potvrdila databáze Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI), jež monitoruje zbrojení po celém světě. Z databáze institutu navíc vyplývá, že vojenskému průmyslu dodávala motory i dceřiná společnost Volkswagenu MAN, konkrétně její pobočka ve Francii. Společnost MAN už za války vyráběla motory pro německé ponorky i tanky.
Obě německé firmy zdůrazňují, že neporušují žádné předpisy. I když EU vydala embargo na zbrojní dodávky pro komunistický režim, nevztahuje se to na technologie, jež nebyly vyvinuty pro zbrojní účely. Společnost MTU navíc zdůraznila, že nikdy nepodepsala žádné smlouvy s čínským ministerstvem obrany nebo s jejími ozbrojenými složkami. Mohli to ale udělat další partneři a držitelé licencí.
Neziskové organizace vyzývají, aby se současné poměry změnily a zpřísnila se vývozní pravidla. Alexander Lutz, který se v organizaci Greenpeace zaměřuje na odzbrojení, tvrdí, že německý systém je orientován zejména na vývoz veškerého zboží z Německa, pokud se nejedná přímo o zbraně. Apeluje na nově vznikající kabinet, aby zakázal export veškerých komponentů a technologií, které se používají k výrobě zbraní a k vedení válečného konfliktu.
V případě motorů se jedná o status technologie dvojího užití, protože byly původně vyvinuty pro mírové účely. Tyto technologie spadají do šedé zóny, která se nekontroluje, vysvětlil Siemon Wezeman ze SIPRI. MTU dodávala podle SIPRI motory i do čínských diesel-elektrických ponorek třídy Song. Jedná se o první ponorky, které vyvinula Čína, nicméně některé technologie, jako jsou motory nebo sonary, dodaly západní společnosti.
Centrála společnosti z Friedrichshafenu nyní zdůraznila, že definitivně zastavila veškeré dodávky motorů pro čínské ponorky. Firmu založili Wilhelm Maybach a jeho syn Karl Maybach v roce 1909. Motory Maybach se používají kromě vojenství v námořní a železniční dopravě.
Německé firmy se přitom v minulosti chlubily tím, že dodávají motory pro čínské námořnictvo a pobřežní stráž. To ale bylo v období první dekády nového století, kdy to vypadalo, že se čínský komunistický režim otevírá světu a západnímu kapitálu. V posledních letech se však Čína od Západu stále více odklání, prezident Si Ťin-pching razí ostrou nacionalistickou linii, která prosazuje také připojení ostrova Tchaj-wan. I proto výrazně investuje do budování silnější flotily.
Evropská unie už v roce 1989 uvalila zbrojní embargo na Čínu po masakru studentů na náměstí Nebeského klidu. Právník Sebastian Rossner z Kolína nad Rýnem ale tvrdí, že není právně vymahatelné, protože se o něm před více než třiceti lety nerozhodlo formálně podle tehdejších evropských smluv.
I proto je vývoz německých lodních motorů přípustný i pro čínské námořnictvo. Pokud by Brusel chtěl tuto situaci změnit, musel by buď zrušit nařízení o dvojím užití, nebo formálně uvalit zbrojní embargo na Peking znovu.
Vyhrocenou situaci v pobřežních vodách Číny ukázal také incident s německou fregatou Bayern, jež se vydala na půlroční plavbu do Tichého oceánu. Měla zastavit i v čínském přístavu Šanghaj. Peking ale zastávku v září zamítl. Loď doplula až do Japonska. Má se zde účastnit společného námořního cvičení s Japonskem, Spojenými státy, Kanadou a Austrálií.
Že se asijská velmoc připravuje na konflikt, dokazují také satelitní snímky americké společnosti Maxar Technologies. Ze snímků je patrné, že čínská armáda v poušti Taklamakan cvičí útok na makety americké letadlové lodi třídy Gerald R. Ford s jaderným pohonem a na torpédoborce třídy Arleigh Burke.
