Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Rozhodnutí Bruselu, že se od roku 2035 zakáže prodej nových aut se spalovacím motorem, naštvalo část dopravců i výrobců automobilů. Dokonce i v Rakousku kritizují fakt, že přišel zákaz bez jasné alternativy.
Zpráva o tom, že Evropský parlament odhlasoval zákaz prodeje osobních a lehkých užitkových aut se spalovacími motory od roku 2035, vyděsila řadu aktérů v evropském automobilovém nebo dopravním byznysu.
Například v zeleném Rakousku, které proslulo jako vášnivý odpůrce jádra v okolních zemích, i když elektřinu dováží, a chlubí se vysokým podílem obnovitelných zdrojů (většinou z hydroelektráren), zástupci dopravců kritizují fakt, že politici a eurobyrokrati v Bruselu nenabízejí další varianty pohonů, pouze elektromobily.
„Za klimatickými cíli stojíme, ale reálně jich lze dosáhnout pouze tehdy, budou-li existovat konkurenční alternativy,“ reagoval na rozhodnutí zástupce firem v dopravě Rakouské obchodní komory Alexander Klacska. Zejména mu chybí alternativa pro nákladní vozy, jako je vodík nebo syntetická paliva.
Výhodou syntetických paliv je podle něj hlavně to, že se mohou používat prakticky okamžitě bez nutnosti složitě a draze budovat novou infrastrukturu, jako je tomu u elektromobilů. „Syntetická paliva mají výhodu v tom, že je lze používat se stávajícími vozidly. To znamená, že 5,1 milionu vozů, které v současné době jezdí v Rakousku a z nichž pouze 86 tisíc jsou elektromobily, by se dalo velmi snadno změnit na klimaticky neutrální vozidla,“ vypočítal šéf odboru dopravy.
Toto řešení podporuje i šéf rakouské asociace spedice a logistiky Alexander Friesz. Obává se, že pro užitkové vozy příliš alternativ na trhu není. Právě klimaticky neutrální syntetická paliva nebo vodík by měla EU rovněž výrazněji podpořit.
Předseda skupiny eFuel Alliance Austria Jürgen Roth tvrdí, že se Evropa dobrovolně dostává do slepé uličky. Nyní má velké problémy se závislostí na ruském plynu a masivním přechodem na dobíjecí auta si vytvoří pro změnu závislost na Číně. Asijská ekonomika je největším producentem akumulátorů, případně ovládá těžbu a zpracování drahých kovů, jež jsou pro výrobu nezbytné.
Rakouské hospodářské sdružení na podporu liberální ekonomiky Freiheitliche Wirtschaft dokonce zpochybnilo příčetnost europoslanců a Evropské komise. Zákaz „spalováků“ za pouhých třináct let je sice technicky proveditelný, povede ale k omezení mobility občanů EU. Zástupci rakouských ochránců přírody však rozhodnutí Evropského parlamentu (musí s tím ještě souhlasit členské země) chválí.
Samotné automobilky jsou s koncem spalovacích motorů většinově smířené, protože už do vývoje elektromobility investovaly miliardy eur. V Německu konec tradičních motorů podporuje Volkswagen, jenž vlastní i Škodu Auto, nebo značka Mercedes. Proti je naopak mnichovská automobilka BMW.
Prezident Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) a šéf BMW Oliver Zipse varuje před tím, že v současné turbulentní době není jasné, zda do roku 2035 bude dostatek dobíjecí infrastruktury pro elektromobily, a rizikem je rovněž dostupnost surovin pro výrobu baterií. Podle něj by se měl tento cíl v roce 2030 ještě jednou přezkoumat, aby nebyl poškozen evropský automobilový průmysl.
