V srpnu 2000 zmizela ruská jaderná ponorka Kursk v hlubinách Barentsova moře po sérii explozí. Tragédie si vyžádala životy všech 118 členů posádky a možnosti záchrany byly omezené. Ponorka zůstala na dně v hloubce 108 metrů, zatímco pokusy o záchranu neuspěly. O rok později, v roce 2001, se rozběhl ambiciózní projekt na její vyzvednutí, který vedla nizozemská společnost Mammoet, specialista na náročné operace na moři.

Obrovský, těžký, potopený v ledovém moři. Kursk představoval mimořádnou technickou výzvu. Vzhledem k poškození, které ponorka utrpěla při explozích, ale také vzhledem k jejímu jadernému pohonu bylo zajištění bezpečnosti zásadní. Klíčovým krokem bylo odříznutí přední části ponorky, kde došlo k největší explozi, aby se předešlo dalším rizikům při samotném vyzvednutí.

„Záchranáři se museli popasovat s hrozbou nevybuchlé munice, možnými úniky radiace a neznámým stavem samotného trupu ponorky. To všechno více než sto metrů pod hladinou jedné z nejvíce nehostinných vodních ploch na světě – v nebezpečném Barentsově moři na okraji Severního ledového oceánu,“ vzpomíná specializovaný web na neobvykle složitou operaci.

Společnost Mammoet, která už dvě stovky let zvedá po světě extrémně těžká břemena, vyvinula komplexní zvedací systém zahrnující 26 hydraulických zvedáků, které byly umístěny na plovoucí plošině Giant 4. Zvedáky byly propojeny s ocelovými kabely, které procházely 26 otvory vyvrtanými do trupu Kursku potápěči, pracujícími v náročných podmínkách studeného Barentsova moře. Tato technologie umožnila překonat nejen technické obtíže, ale i nepředvídatelné podmínky na moři.

Den vyzvednutí

Rozhodující moment přišel 8. října 2001. Systém zvedáků byl spuštěn a ponorka začala pomalu stoupat k hladině. Operace byla prováděna s maximální opatrností, protože jakákoliv chyba mohla mít vážné následky. Po několika hodinách se Kursk konečně vynořil z hlubin.

Stěžejním prvkem úspěchu bylo použití plovoucí plošiny Giant 4, navržené pro podobné zvedací operace. Stabilní platforma umožnila bezpečné vyzdvižení Kursku, i přes nevyzpytatelné podmínky v severních vodách. Celý proces byl pečlivě monitorován pomocí senzorů a počítačových systémů, aby zvedání probíhalo hladce.

zdroj: Mammoet

Po úspěšném vyzvednutí byla ponorka převezena do přístavu v Murmansku, kde byla uložena do suchého doku pro další vyšetřování. Celá operace, která trvala měsíce plánování a zahrnovala stovky odborníků, se zapsala mezi nejvýznamnější námořní záchranné projekty své doby.

Tento projekt nebyl pouze technickým úspěchem, ale i důležitým krokem k objasnění příčin tragédie. Odborníci uznávají, že vylovení Kursku bylo jedním z nejnáročnějších námořních záchranných projektů v historii. Navzdory všem rizikům a výzvám se podařilo Kursk bezpečně vyzvednout a otevřít tak cestu k dalšímu vyšetřování.

zdroj: Mammoet

Vyzvednutí Kursku ze dna moře ukázalo, čeho lze dosáhnout díky kombinaci technických inovací, precizního plánování a odhodlání. Operace vedená společností Mammoet se stala jedním z milníků v historii námořního inženýrství.

Záchranářský tým uspěl nejen díky použitým technologiím, ale i díky důkladné přípravě a schopnosti překonat obrovské výzvy. Tento projekt zůstává příkladem technické dovednosti a inovace při námořních záchranných misích.