Volvo couvá od zásuvky. Automobilka zahazuje plány na plně elektrickou budoucnost

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

Celý článek
0

Mladí lidé nevěří ve vlastní bydlení. „Nezadlužíme se na celý život“

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Celý článek
0

Raiffeisenbank se ocitla ve zlaté ruské pasti

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Celý článek
0

Můžeme si dovolit Zelený úděl? Snížení emisí do roku 2030 je reálné

Požadované snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 je proveditelné.

Můžeme si dovolit Zelený úděl? Snížení emisí do roku 2030 je reálné
Hnědouhelná elektrárna Mělník je v provozu už půl století, za rok ale z většiny zhasne. Ve své době byl přitom blok o výkonu 500 MW dokonce největším v Česku. | Tomáš Novák týdeník HROT

Česko si může přijetí evropského Zeleného údělu dovolit. Alespoň podle předminulý týden zveřejněné studie mezinárodní poradenské firmy McKinsey, a to přinejmenším v první etapě, tedy do roku 2030. Dosažení karbonové neutrality čili nulových čistých emisí do roku 2050 je už mnohem dražší, ale samotné snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o 55 procent do roku 2030 proveditelné je. 

Dodatečné investice v rozsahu 500 miliard korun, které by to vyžadovalo, vypadají z laického pohledu také nepředstavitelně vysoké, ale v poměru k HDP to není ani procento ročně. Pro představu, kdyby se jednalo o hypotéku, znamenalo by to při dvacetileté splatnosti a tříprocentním úroku zátěž v podobě splátky 2,8 miliardy měsíčně. Navíc je to rozfázováno na deset let, a jak tvrdí McKinsey, „většina těchto investic se zaplatí, nebo dokonce přinese zisk, protože nově zaváděné technologie umožní snížení provozních nákladů“. 

Pokud se ekonomika jakékoli země nemá snahou o snížení emisí klimatických plynů přetížit, musí samozřejmě preferovat „nízko visící ovoce“, tedy právě investice, u nichž vyjde jedna tuna relativně levně, a řadit je podle nákladů a celkového „dekarbonizačního efektu“ za sebou. Tomu říkají autoři studie „nákladově optimální scénář“. Přednost by tedy měla dostat taková opatření, která současně například díky vyšší účinnosti nových technologií vykážou lepší provozní ekonomiku a sama od sebe se zaplatí. Tak hezké, jak to vypadá, to však není. Ale postupně.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit