Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Závislosti na lithiu z Číny se jen tak nezbavíme, přesun řetězce na Západ není rentabilní

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Celý článek
0

Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Můžeme si dovolit Zelený úděl? Snížení emisí do roku 2030 je reálné

Požadované snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 je proveditelné.

Můžeme si dovolit Zelený úděl? Snížení emisí do roku 2030 je reálné
Hnědouhelná elektrárna Mělník je v provozu už půl století, za rok ale z většiny zhasne. Ve své době byl přitom blok o výkonu 500 MW dokonce největším v Česku. | Tomáš Novák týdeník HROT

Česko si může přijetí evropského Zeleného údělu dovolit. Alespoň podle předminulý týden zveřejněné studie mezinárodní poradenské firmy McKinsey, a to přinejmenším v první etapě, tedy do roku 2030. Dosažení karbonové neutrality čili nulových čistých emisí do roku 2050 je už mnohem dražší, ale samotné snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o 55 procent do roku 2030 proveditelné je. 

Dodatečné investice v rozsahu 500 miliard korun, které by to vyžadovalo, vypadají z laického pohledu také nepředstavitelně vysoké, ale v poměru k HDP to není ani procento ročně. Pro představu, kdyby se jednalo o hypotéku, znamenalo by to při dvacetileté splatnosti a tříprocentním úroku zátěž v podobě splátky 2,8 miliardy měsíčně. Navíc je to rozfázováno na deset let, a jak tvrdí McKinsey, „většina těchto investic se zaplatí, nebo dokonce přinese zisk, protože nově zaváděné technologie umožní snížení provozních nákladů“. 

Pokud se ekonomika jakékoli země nemá snahou o snížení emisí klimatických plynů přetížit, musí samozřejmě preferovat „nízko visící ovoce“, tedy právě investice, u nichž vyjde jedna tuna relativně levně, a řadit je podle nákladů a celkového „dekarbonizačního efektu“ za sebou. Tomu říkají autoři studie „nákladově optimální scénář“. Přednost by tedy měla dostat taková opatření, která současně například díky vyšší účinnosti nových technologií vykážou lepší provozní ekonomiku a sama od sebe se zaplatí. Tak hezké, jak to vypadá, to však není. Ale postupně.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit