Sázka na výraznější zastoupení rozmanité společnosti v mediální radě veřejnoprávní společnosti Norddeutscher Rundfunk (NDR) vyvolala velkou kritiku. Sociální demokraté ze strany SPD společně se Zelenými totiž v Hamburku navrhli, aby byl v radě zastoupen i člen muslimské organizace.
Jedná se se dvěma sdruženími. První je DİTİB, což je Turecko-islámská unie pro náboženské záležitosti a je jednou z největších islámských organizací v Německu. Druhá je Schura neboli Rada islámských společenství v Hamburku. Jejím členem je i Islámské centrum Hamburk (IZH).
Jak IZH, tak DİTİB jsou organizace, jež bedlivě sleduje německá civilní kontrarozvědka (Spolkový úřad pro ochranu ústavy), protože je podezírá z podpory islamismu a terorismu. Mohou svou činností podkopávat demokratické zřízení v Německu. „Funkce šéfa IZH je tradičně obsazena stoupencem íránské státní doktríny a islámských revolučních cílů. Je považován za zástupce revolučního vůdce Chameneího v Evropě,“ upozornila hamburská pobočka německé kontrarozvědky.
Duchovní z organizace DİTİB zase mají provádět špionáž pro Erdoğanovo Turecko, protože jsou podřízeny tureckému Ředitelství pro duchovní záležitosti, jež se zodpovídá přímo autokratickému prezidentovi. To také během konfliktu Izraele s Palestinci podporovalo hnutí Hamás.
Podpora antisemitismu
I proto nejčtenější deník v Německu Bild varuje před tím, že zástupci SPD a Zelených chtějí do televizní rady, jež má ovlivňovat vysílání, prosadit islamistu, který se netají protiizraelskými postoji a bude podněcovat i antisemitismus.
Argumentem pro výběr zástupce muslimských organizací má být zajištění „odpovídajícího zastoupení těchto náboženských komunit v mediálních radách“, píše se v žádosti politiků pro lokální parlament v Hamburku. Radnici i parlament tu ovládá právě rudo-zelená koalice SPD a Zelených.
Šéfem Islámského centra v Hamburku je Mohammad Hadi Mofateh, který dříve sloužil v Íránských revolučních gardách, které jsou od roku 2019 na americkém seznamu teroristických organizací, připomenul Bild. Centrum v minulosti také podporovalo antisemitské akce, jako je pochod al-Quds.
Židovská komunita návrh nechápe
Záměr prosadit do mediální rady zástupce islamistických organizací znepokojuje zástupce židovské komunity v Německu. „Jsme postupem zemské vlády v Hamburku velmi podrážděni,“ reagoval ředitel Amerického židovského výboru v Berlíně Remko Leemhuis.
Zástupci náboženských organizací mají mít v mediálních radách samozřejmě zastoupení, neměly by to být ale organizace, jako je IZH nebo DİTİB. Tato uskupení nehájí zájmy muslimů žijících v Hamburku, ale spíše režimy v Teheránu a Ankaře, dodal Leemhuis. Skandální je podle něj i fakt, že o mediálním obsahu v Německu by měl rozhodovat někdo, kdo podporuje režim, jež je znám pronásledováním novinářů a jejich popravami.
Poslanec německého parlamentu Christoph de Vries z CDU, jenž byl zvolen za Hamburk, nápad levicových politiků rovněž zásadně odmítl. Není možné, aby se SPD a Zelení „mazlili“ se zástupci islamistů a představitelů politického islámu, které dlouhé léta sleduje kontrarozvědka, tvrdí. Pokud to obě strany myslí s ochranou demokratického zřízení a liberálních hodnot vážně, musí své stanovisko rychle přehodnotit, dodal německý zákonodárce.
Počet muslimů v Německu roste
V Německu nyní žije 5,3 až 5,6 milionu muslimů, odhadlo na jaře ministerstvo pro migraci a uprchlíky. To je zhruba o 900 tisíc více než v roce 2015, kdy země začala imigranty masově přijímat. Znamená to podíl na celkové populaci 6,4 až 6,7 procenta.
Tradičně pochází nejvíce muslimů z Turecka, kdy první gastarbeitři přicházeli pomáhat budovat poválečné Německo po roce 1961. V posledních letech přibývá lidí původem ze Sýrie a Iráku. Skupina muslimů žijících v Německu je proto stále méně homogenní.
