Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Moderní lidé, hlavně ti z měst, přišli zhruba o polovinu střevních bakterií

Velkou část střevních bakterií měli lidé společnou se svými opičími „bratranci“. Změna stravy, důkladná hygiena a antibiotika ovšem tuto dávnou bohatost zničily. 

Moderní lidé, hlavně ti z měst, přišli zhruba o polovinu střevních bakterií
ilustrační foto | Shutterstock.com

Moderní lidé, hlavně obyvatelé měst, přišli zhruba o polovinu původní střevní mikroflóry. Tak zní závěry dlouholetého výzkumu amerického evolučního biologa Andrewa Moellera, které podle časopisu Science prezentoval na nedávném výročním zasedání Americké společnosti pro mikrobiologii (American Society for Microbiology).

Zatím není jasné, co to pro člověka znamená. Střevní bakterie toho každopádně ovlivňují hodně: pomáhají nám s trávením, ovlivňují náš metabolismus, imunitu, a dokonce nervový systém, když podle nedávných výzkumů dovedou například i ovlivnit náladu člověka

Moeller už před lety přišel s tím, že symbióza člověka s dotyčnými bakteriemi je velmi starého data a řadu z nich jsme zdědili po našich chlupatých opičích předcích, což kromě jiného znamená, že lidská střevní mikroflóra se velmi podobá té jiných primátů. Nově se proto zaměřil na porovnávání bohatosti střevní mikroflóry člověka a jeho divokých příbuzných. 

Trus a pratrus

Terénní výzkum spočíval ve sběru trusu několika tlup obou dnes žijících druhů šimpanzů – šimpanzů učenlivých a šimpanzů bonobo. Z nasbíraného materiálu poté tým získal DNA šimpanzích střevních bakterií.

Dodejme, že jiní biologové prováděli již v minulosti totéž s gorilami a dalšími primáty, takže Moellerův tým měl nakonec k dispozici data o střevních bakteriích 22 druhů našich blízkých příbuzných. Tyto informace vědci následně porovnali s údaji o složení střevní mikroflóry 49 různých lidských populací a přidali data „vydestilovaná“ z dávných lidských koprolitů (zkamenělých exkrementů).

A výsledek? Ze stovky skupin střevních bakterií, které obsahují šimpanzí střeva, jich člověk ztratil 57. Některé před mnoha tisíci lety, jiné až v nedávné době, kdy se začal masově stěhovat do měst. To je ostatně v souladu s výsledky starší studie, podle níž mají obyvatelé měst střevní mikroflóru výrazně méně bohatou než lidé žijící v méně rozvinutých částech světa.

Na vině může být celá řada důvodů – jiná strava, antibiotika, stres či (z hlediska našich předků) přehnaná hygiena. Výzkum je teprve v začátcích, přesto podle některých mikrobiologů nelze vyloučit, že se ztracené „opičí“ mikroby – pokud se tedy ukáže, že jejich absence je pro člověka škodlivá – do lidského těla jednou vrátí prostřednictvím probiotik.