Jak má vypadat správné rozdělení mezi pracovní a soukromý život, aby nijak závažně neutrpěla osobní pohoda? Velkou virální debatu na toto téma na internetu rozvířil teprve třiadvacetiletý Daksh Gupta z amerického San Franciska, majitel startupu vyvíjejícího nástroje využívající umělou inteligenci k detekci chyb v softwaru.

Ačkoli mladík věkově spadá do takzvané generace Z (narozených mezi lety 1995 a 2014), je ke svým vrstevníkům poměrně nekompromisní. Prý po nich jako zaměstnavatel chce opravdu tvrdě dřít. Důvod? „Bez tvrdé práce firma nebude úspěšná. A z toho neslevím,“ prohlásil v jednom ze svých příspěvků na sociálních sítích.

Gupta jako zaměstnavatel logicky vychází ze svých požadavků na zaměstnance, které si údajně stanovil na základě vize, kam chce svou firmu v řádu let dovést – tedy mezi světovou technologickou špičku.

A jaké jsou vůbec požadavky Gupty na zaměstnance? Férově si řekněme, že údiv by možná vzbudily i u starších uchazečů, než pouze u generace Z. „Zájemcům o práci jsem hned při prvním pohovoru začal říkat, že firma v podstatě nenabízí žádnou rovnováhu mezi prací a soukromým životem. Typické pracovní dny začínají v 9 hodin ráno a končí ve 23 hodin večer, ale často i později. A víkendy? Pracujeme v sobotu, někdy i v neděli,“ prozrazuje mladík.

Sám říká, že se snaží být před uchazeči o práci maximálně otevřený, čímž pak minimalizuje možné konflikty v budoucnu. A jaká informace je pro zájemce o práci u něj nejhůře přijatelná? „Zdůrazňuji jim, že u nás je pracovní prostředí vysoce stresové. A není tolerována špatně odvedená práce,“ říká podnikatel přímo.

Jeho příspěvek k pracovním pohovorům byl původně napsaný pouze jako zamyšlení pro jeho sledující na sociálních sítích. Otevřenost, s níž byl napsán, je však na míle vzdálená jinak tajuplně psaným inzerátům konkurence, nebo propracovaným směrnicím o podpoře duševního zdraví, kterými se naopak chlubí velké korporace. Asi i proto si rychle našel cestu na další sociální sítě a obrovský ohlas získal u diskutujících na populárním fóru Reddit.

Jak to u kontroverzních postojů bývá, část lidí se Gupty zastává, část na něm nenechá nit suchou. „Je to fér. Takhle si člověk alespoň může dopředu říct, zda tam fakt chce pracovat,“ napsal jeden diskutér. „No, myslím, že nemálo těch lidí se zhroutí přímo na tom pohovoru,“ komentuje ale jiná uživatelka.

„Pokud to znamená, že budu pracovat pět let a vydělávat tolik, abych pak šel do důchodu, mohlo by to být přijatelné. Jinak ale jen ždímáte své zaměstnance pro svůj vlastní zisk,“ kritizuje Guptu další diskutující.

„Ten člověk pracuje šíleně, protože vlastní firmu. Žádat zaměstnance, aby to dělali pouze za mzdu, je nemorální,“ reaguje jiná diskutérka. „V podstatě hledá otroky,“ píše další.

Sám Gupta si kritiku k tělu příliš nepřipouští. Vrstevníci sice často mají s jeho požadavky problémy, ale vnímá to tak, že je to spíše jejich handicap. „Chci zaměstnávat pouze lidi, kteří si tuto intenzitu práce výslovně přejí. Takže ne ty, kteří ji budou jen tolerovat,“ řekl v rozhovoru pro americký magazín Newsweek.

„Někdo říká, že jsem hloupý. V tomto ohledu je mi jedno, co si o mně kdo myslí. To, co píší cizí lidé, se mě nedotkne,“ dodal . Připustil nicméně, že tak velký pracovní zápřah není pro každého. „Většina lidí by tak určitě žít neměla.“