Automatizované systémy a technologie umělé inteligence se staly běžnými nástroji zaměstnavatelů k monitorování činnosti pracovníků, zahrnující lokalizaci, časové sledování úkolů a vyhodnocování produktivity. Studie Washingtonského centra pro rovnost růstu, která zahrnovala 1 300 respondentů, zjistila, že více než dvě třetiny zaměstnanců uvedly, že jsou jejich aktivity monitorovány.

Respondenti, kteří potvrdili, že jsou pod dohledem, vykazovali výrazně vyšší pravděpodobnost výskytu úzkostných stavů a tlaku na zrychlení pracovního tempa. Také u nich byl zaznamenán zvýšený výskyt pracovních úrazů. Tito pracovníci často pociťují, že jejich zaměstnavatelé mají větší zájem o výkon a kontrolu než o jejich osobní pohodu.

"Tento vývoj ilustruje, jak daleko jsme se vzdálili od respektování práv pracovníků. Zvýšené monitorování představuje invazivní zásah, který má negativní dopady na pracovní morálku i produktivitu," uvedl Bryan Driscoll, konzultant v oblasti lidských zdrojů. Dle jeho slov sledování vytváří pocit paranoia mezi zaměstnanci, což je nutí předstírat pracovní nasazení místo efektivní práce.

Zaměstnanci pod stálým elektronickým dohledem rovněž uváděli vyšší četnost pracovních úrazů – 7 % z těchto pracovníků potřebovalo lékařské ošetření, zatímco u nesledovaných zaměstnanců šlo o pouhá 2 %.

Studie dále ukázala, že míra monitorování se liší napříč různými demografickými skupinami. Černošští, hispánští a další ne-bílí zaměstnanci uváděli vyšší četnost elektronického sledování než bílí pracovníci. Konkrétně 82 % černošských a 73 % hispánských respondentů bylo sledováno, ve srovnání s 65 % mezi bílými pracovníky.

Driscoll rovněž zdůraznil, že zaměstnavatelé často ospravedlňují monitorování potřebou zvyšování výkonnosti či zajištění bezpečnosti, například sledováním pracovní doby kvůli dodržování předpisů nebo měřením produktivity zaměstnanců. Ve skutečnosti se však jedná o projev nedůvěry vůči zaměstnancům. "Pokud svým zaměstnancům nedůvěřujete, znamená to, že jste selhali při jejich náboru," prohlásil Driscoll.

Nejvyšší míra monitorování byla zaznamenána v odvětvích, jako je doprava, maloobchod, informační technologie a těžba, což je způsobeno zejména potřebou zajistit bezpečnost, efektivitu a dodržování předpisů v těchto vysoce regulovaných a často rizikových prostředích. Větší podniky jsou pravděpodobněji zapojeny do elektronického sledování, protože mají komplexnější operace a větší počet zaměstnanců, což zvyšuje nároky na dohled a řízení.

Zaměstnanci měli různé názory na důvody používání monitorovacích technologií – 42 % respondentů se domnívalo, že důvodem je ochrana zdraví a bezpečnosti, 38 % věřilo, že cílem je rozpoznat kvalitní práci, a 36 % uvedlo, že monitorování slouží ke zlepšení jejich výkonu.

Driscoll varuje, že tato forma kontroly může vést k negativním důsledkům. "Úzkost, vyčerpání, vysoká fluktuace a toxická pracovní kultura nejsou prostředím, ve kterém může firma prosperovat. Zaměstnanci, kteří se cítí pod neustálým dohledem, méně riskují, přemýšlejí kreativně a necítí se být ceněni," uvedl Driscoll. Z dlouhodobého hlediska to může vést ke snížení angažovanosti pracovníků, což se odrazí na ekonomických výsledcích firem.