Podle exkluzivního průzkumu pro Partners Banku výrazně klesl počet lidí, kteří považují bydlení ve vlastním bytě či domě za výhodnější. Naopak vzrostl počet těch, kteří vidí jako ekonomičtější variantu pronájem. Zatímco v roce 2019 se téměř tři čtvrtiny Čechů domnívaly, že je výhodnější bydlet ve svém, po pěti letech to považuje za správné pouze 43 procent lidí.

Největší skeptici vůči vlastnímu bydlení jsou mladí lidé. Podle nich je vlastnictví domu či bytu v podstatě utopií. Mnozí z nich se domnívají, že „vlastní bydlení je natolik finančně náročné, že jde o závazek na celý život, který snad ani nestojí za to.“

Partners

Bydlení v nájmu častěji preferují lidé s nižšími příjmy, středoškoláci bez maturity, rozvedení, lidé v domácnosti a nepracující důchodci. Naopak lidé s vyššími příjmy většinou dávají přednost vlastnictví. „V tomto případě je však nutné podotknout, že bydlením v nájmu neplníte sen sobě, ale majiteli pronajatých prostor, kterému platíte nájem,“ komentoval to Ondřej Hatlapatka, expert Partners.

Respondenti starší 43 let srovnávali současnou bytovou situaci s tou z 90. let. V 78 procentech případů se přiklánějí k názoru, že dnes je situace v dostupnosti vlastního bydlení horší. Podle Hatlapatky se však do tohoto názoru promítá i určitá míra nostalgie, přestože aktuální situace na realitním trhu je složitá. Ve zlepšení stavu věří jen sedm procent respondentů.

Dotázaní se shodují, že nedostupnost bydlení pro mladé má dvě hlavní příčiny. Stejně jako před pěti lety jsou jimi zejména vysoké ceny nemovitostí a chování bank při poskytování hypotečních úvěrů. V menší míře se problém spojuje s omezenou nabídkou menších a levnějších bytů a s ochotou mladých převzít odpovědnost za závazky.

A kdo za to může? Hlavní zodpovědnost za řešení situace v oblasti bydlení přičítají respondenti v 54 procentech vládě, v 16 procentech městům a obcím. „A poněkud paradoxně se značná část dotázaných domnívá, že řešení je rovněž na vládě,“ komentuje výsledky průzkumu Hatlapatka.

Podle dat by jedním z řešení mohla být regulace krátkodobých pronájmů, například přes platformu Airbnb, dále poskytování bezúročných půjček na nákup nemovitosti garantovaných státem nebo stanovení stropu nájemného či zastropování cen nemovitostí ze strany státu nebo obce.

Zhruba 30 procent lidí se však domnívá, že si bydlení musí vyřešit každý sám a na stát se tolik neohlížet.