Evropská unie plánuje dramaticky navyšovat kapacity obnovitelných zdrojů. Kromě fotovoltaiky se počítá s výrazným růstem instalovaného výkonu v offshorových větrných parcích. Čtyři země, které mají přístup k Severnímu moři (Německo, Belgie, Nizozemsko a Dánsko), plánují vybudovat neuvěřitelných 150 gigawattů nových kapacit na moři. 

To znamená desetinásobek současného výkonu offshorových větrných elektráren v celé EU. Smělý plán má být hotov do roku 2050. Cílem Bruselu je, aby se evropská ekonomika kromě ochrany klimatu odpoutala od závislosti na fosilních zdrojích z Ruska. 

Deklaraci podepsali zástupci čtyřky zemí na summitu o větrné energetice v Dánsku. „Není to jen deklarace, ale soubor nástrojů pro to, co musíme udělat v nadcházejícím období,“ vysvětlil německý kancléř Olaf Scholz, jenž podepsal dokument za největší zemi v EU.

Zelený vicekancléř a ministr energetiky Robert Habeck dodal, že tento krok posílí expanzi Evropy v sektoru obnovitelných zdrojů a sníží tím závislost na dovozu zemního plynu. Ministr tvrdí, že deklarace umožní vznik prvních zelených evropských elektráren. 

Společné finance i elektřina

„Projekty mají být vyvíjeny společně a společně financovány. Elektřina bude distribuována také společně,“ uvedl Habeck k filozofii projektu. Cílem je, aby Evropa budovala nové zelené zdroje kolektivně, nikoli roztříštěně v jednotlivých členských zemích.

Dánský ministr průmyslu a obchodu Simon Kollerup prohlásil, že se turbíny budou využívat i pro výrobu zeleného vodíku a syntetických paliv pro těžký průmysl a dopravu, již nelze elektrifikovat. 

Dánský ministr pro klima a energetiku Dan Jørgensen vyčíslil náklady na výstavbu v řádu stovek miliard eur, z větší části mají projekt financovat soukromí investoři. Evropská komise si už vytyčila cíl, že do poloviny století bude mít Unie k dispozici 300 gigawattů větrných zdrojů na moři. 

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová rovněž představila plán s názvem REPowerEU, který má docílit toho, že Evropa přestane být závislá na dovozech ruských energetických surovin. Celkem se má utratit 300 miliard eur na podporu výstavby obnovitelných zdrojů. Pozornost se má zaměřit také na větší úsporu energií.

Z celkové sumy má jít na přímou podporu nových opatření 72 miliard eur, zbytek připadne na půjčky. Jen do vybudování nové plynárenské infrastruktury by se mělo v rámci EU investovat deset miliard eur. 

Brusel plánuje výrazně navyšovat podíl fotovoltaiky. Do roku 2025 by se mělo postavit a připojit k síti 320 gigawattů nových solárních zdrojů, což znamená zdvojnásobení instalovaného výkonu oproti stavu v roce 2020. V roce 2030 má na slunce připadat dokonce 600 gigawattů. Evropská komise ve svých materiálech tvrdí, že fotovoltaika má výhodu v tom, že se může zavádět rychle a náklady na nové solární panely neustále klesají, za posledních deset let to bylo o více než osmdesát procent.

Nejen Evropa sází na větší podíl zelených zdrojů. Také generální tajemník OSN António Guterres zveřejnil pětibodový plán zaměřený na podporu investic do obnovitelných energií. „Musíme ukončit znečišťování fosilními palivy a urychlit přechod na obnovitelné zdroje energie, než spálíme náš jediný domov,“ řekl v poselství světu. Vyzval politiky, aby ztrojnásobili investice do obnovitelných zdrojů a ukončili podporu fosilním variantám. Ročně by se mělo jednat minimálně o částku čtyř bilionů dolarů.