Volvo couvá od zásuvky. Automobilka zahazuje plány na plně elektrickou budoucnost

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

Celý článek
0

Mladí lidé nevěří ve vlastní bydlení. „Nezadlužíme se na celý život“

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Celý článek
0

Raiffeisenbank se ocitla ve zlaté ruské pasti

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Celý článek
0

Místo plynu investujme raději do vývoje

Posledních třicet let žijeme pořád ve stínu slávy minulého režimu a užíváme si, že máme elektřinu vždy v jakémkoli množství, říká Radek Jirků ze Sev.en

Místo plynu investujme raději do vývoje
Radek Jirků | foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Sev.en Pavla Tykače je jedním z největších těžařů hnědého uhlí a výrobců „špinavé“ uhelné elektřiny. Není proto divu, že analytik skupiny Radek Jirků varuje před riziky urychleného konce spalování komodity, jako je nezajištěná energetická bezpečnost a hrozba prudkého růstu cen. Jirků lze přesto vnímat jako inovativní tvář společnosti, která se staví vstřícně k obnovitelným zdrojům, a s některými jeho vizemi by jistě souhlasili i protiuhelní aktivisté. Varuje třeba před závislostí na zahraničních dodávkách plynu. Namísto investic do paroplynových elektráren by podle něj měly peníze směřovat spíš do výzkumu a vývoje nových technologií v čele s dlouhodobou akumulací. „Bude strašně důležité být schopen si přes léto nasyslit elektřinu, abychom ji mohli využít v zimě,“ říká.

Aktuálně se střetávají dva protichůdné trendy. Jednak tlak na odstavení uhelných elektráren a pak hrozba nedostatečných výrobních kapacit a s tím spojeného nekontrolovatelného růstu cen. Co z toho lze vyvodit o budoucnosti uhlí? Kdy skončí?

O budoucnosti uhlí rozhodnou dva faktory. Jeden je politický, politici zkrátka rozhodnou o nějakém datu. S tím však budou spojeny nutné kroky, jak zabezpečit energetickou infrastrukturu tak, aby bylo k dispozici dost elektřiny za rozumnou cenu. Poslední týdny přitom vidíme značné zdražení silové elektřiny. Před rokem dvěma bylo normální koupit si megawatthodinu za 1,5 tisíce korun plus navazující poplatky a daně. Dneska tu samou elektřinu kupujeme za 3,5 tisíce korun. Je vidět, že to ve společnosti začíná rezonovat a vzniká napětí. To dopadá samozřejmě nejen na lidi, ale i na průmysl a celou cenovou politiku od pečení chleba přes večerní svícení až po výrobu aut. Navíc aktuálně nejsme schopni bez uhelných elektráren v zimě přežít.

A druhý důvod?

Ten je daný trhem. V momentě, kdy se provoz uhelných elektráren přestane vyplácet, majitelé je začnou zavírat.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit