Švédský výrobce baterií, donedávna hvězda evropské startupové scény, bojuje o přežití. Je závislý na strojích z Číny a jeho management nemá ani důvěru, ani peníze.
Švédský výrobce baterií, donedávna hvězda evropské startupové scény, bojuje o přežití. Je závislý na strojích z Číny a jeho management nemá ani důvěru, ani peníze.
Schodek ústředních vládních institucí činil po úpravách loni 346,9 miliardy korun. To je druhý nejvyšší nominální schodek v historii České republiky, píše v komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Schodek ústředních vládních institucí činil po úpravách loni 346,9 miliardy korun. To je druhý nejvyšší nominální schodek v historii České republiky, píše v komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
V Česku máme pocit, že každý musí mít barák s bazénem, potřeba mít vlastní bydlení je český fenomén, touhu vlastnit pořád máme, tvrdí Martin Slaný, hlavní ekonom investiční skupiny DRFG.
V Česku máme pocit, že každý musí mít barák s bazénem, potřeba mít vlastní bydlení je český fenomén, touhu vlastnit pořád máme, tvrdí Martin Slaný, hlavní ekonom investiční skupiny DRFG.
Ochrana přírody se stává pro řadu firem novou formou takzvaného greenwashingu. Stále více společností tvrdí, že chtějí pomáhat zachovat na planetě přírodní rozmanitost. Problém je, že to nemusí nijak dokazovat, ani to nelze měřit. Stačí o tom mluvit.
Ochrana klimatu u veřejnosti už zřejmě tak nezabírá, jako v předešlých letech, a tak se mnoho firem v rámci prezentace toho, že jsou dostatečně „zelené“, začala zajímat o biodiverzitu. Ukazuje to současný summit OSN o biologické rozmanitosti, který se koná v kolumbijském městě Cali. Očekává se, že se ho zúčastní rekordní počet firem z celého světa. Na předchozím summitu v Montrealu v roce 2022 byla přítomna asi tisícovka společností.
Byznys, který tvrdí, že mu jde o záchranu ohrožených druhů zvířat i rostlin, je sdružen do skupiny Business for Nature. Manažeři společností z různých sektorů ekonomiky nyní tvrdí, že je nutné uchovat přírodní biodiverzitu.
„Uvědomit si hodnotu rašelinišť, lesů, oceánů, a jejich schopnost regulovat klima je opravdu důležité,“ vysvětlila výkonná ředitelka Evropské nadace pro klima Émilie Laurence Tubiana, která stála za pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015.
Ochránci přírody, jako je neziskový Světový fond na ochranu přírody (WWF), tvrdí, že se za posledních padesát let populace volně žijících živočichů zmenšila o téměř 75 procent. OSN pak odhadla, že je až jeden milion živočišných a rostlinných druhů ohroženo vyhynutím.
Ničení divoké přírody po celém světě navíc snižuje i přirozenou schopnost Země se klimatickým změnám bránit, zdůraznil Marco Lambertini, bývalý šéf WWF. „Více než padesát procent emisí oxidů uhličitého antropogenní povahy bylo neutralizováno lesy, mokřady a oceány. Nyní tyto systémy selhávají,“ vysvětlil.
Nicméně řada vědců a ochránců přírody se obává, že soukromé firmy berou ochranu přírody pouze jako další líbivý zelený slogan, takzvaný greenwashing, tedy jakési „lakování“ vlastního byznysu jako ekologického bez ohledu na realitu. Jejich závazky k zachování biodiverzity totiž nejsou vymahatelné, ale ani se nedají změřit.
Podle šéfa globální neziskové organizace Nature Conservancy Michaela Wironena se tvrzení související s biodiverzitou dají mnohem hůře změřit, než je tomu v případě ochrany klimatu. „Pokud jde o stanovení definic a metrik týkajících se ochrany přírody, zbývá ještě hodně práce,“ uvedl. Stále není jasné, jak mají vlády všech zemí světa postupovat při realizaci cílů stanovených na konferenci v Montrealu před dvěma lety.
Přitom více než polovina celosvětového HDP je závislá na přírodě a přírodních zdrojích. Fungující ekosystémy poskytují lidstvu potraviny, léky, ale také energetické suroviny. Připomíná se například klíčová úloha včel (a dalších opylovačů) pro produkci potravin, jejichž populace jsou na řadě míst planety ohroženy.
