Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Člověk vlku člověkem? Ursula von der Leyenová chce rozvolnit eurozákaz odstřelu vlků. Má s nimi nevyřízené účty – zadávili jí poníka.
Jednoho večera za babího léta roku 2022 se žena, známá veřejnosti jen jako Nicki, vydala se svými dvěma psy na procházku do lesa na okraji dolnosaské vesničky Beinhorn. Po několika stovkách metrů jeden ze psů ztuhl na místě a za nic na světě se nechtěl hnout. „Nelly se prostě zastavila, podívala se jedním směrem a pak se otočila a chtěla jít domů,“ citoval ji později britský list The Mail on Sunday. „Nechtěla jsem se tam vůbec zdržovat, tak jsme spěchali domů. Věděla jsem, že pár týdnů předtím našli v lese dva zabité jeleny, jeden z nich měl rozpárané břicho.“
Nicki a Nelly měly štěstí, jak vyšlo najevo hned druhý den ráno. Mezi bratru 150 obyvateli Beinhornu se tehdy roznesla zpráva o hrůzném nálezu na nedaleké louce. V trávě tam ležela zkrvavená mršina poníka; viníkem byl nepochybně vlk.
Ukázalo se, že to nebyl ledajaký poník. Oběť se jmenovala Dolly, měla těsně po třicátinách a patřila Ursule von der Leyenové, která ve vesnici vlastní statek a kromě toho je předsedkyní Evropské komise.
Smrtící útok na stárnoucího lichokopytníka s mocnými kontakty v Bruselu dal do pohybu sérii událostí, jejíž dosud poslední dějství se odehrává na nejvyšší politické scéně starého kontinentu. A dvacet tisíc vlků, kteří dnes na území Evropské unie volně žijí, svému soukmenovci nejspíš nemůže přijít na jméno.
Dolnosaské úřady daly dotyčnému daviči poníků libozvučné jméno GW950m (ve skutečnosti to byla DNA laboratoř, která ho usvědčila) a na popud von der Leyenové jej začaly stíhat. V praxi to znamená, že vydaly lovcům paušální povolení jej zabít, pokud se bude pohybovat blíže než 150 metrů od incidentu s Dolly. Povolení také umožňuje lovcům používat k odstřelu noktovizory a zaměřovače.
GW950m vede v lesích hannoverské oblasti Burgdorf a Beinhorner Wäldchen smečku, o níž místní lidé mluví jako o problémové. Předpokládají, že GW950m a jeho kumpáni mají na svědomí zabití dalších pěti koní, sedmačtyřiceti ovcí, čtyř kusů skotu a tří koz.
Navzdory špatné pověsti však GW950m zůstává naživu a na svobodě. První povolení k jeho usmrcení vstoupilo v platnost na podzim roku 2022 a vypršelo 31. ledna roku letošního, aniž by se lovcům podařilo je využít. Druhé bylo vypsáno okamžitě po ukončení platnosti prvního a potrvá do února nového roku.
Osud čtyřnohého dolnosaského psance by však sám o sobě stěží přiměl britské deníky, aby po něm pásly. Příběh vzájemné nevraživosti vzácných psovitých šelem a von der Leyenové se nicméně mezitím přestěhoval o dvě či tři ligy výš – z Beinhornu do Bruselu.
Předsedkyně exekutivy EU těsně před Vánocemi osobně podpořila návrh na snížení chráněného postavení vlků, což by de facto povolilo jejich lov. To je komplikovanější politická záležitost, než se na první pohled může zdát.
Podle Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (běžně se jí ze zřejmých důvodů říká Bernská úmluva), pod niž se podepsali zástupci asi padesáti zemí celého světa, jsou vlci od roku 1979 považováni za „přísně chráněný“ druh. Tehdy jejich populace ubývalo natolik, že hrozilo jejich vyhynutí.
Za téměř pětačtyřicet let platnosti úmluvy se však vlci především v Evropě zotavili a dnes jich tu volně žije na dvacet tisíc. Zároveň s tím roste jiná statistika: podle loňské zprávy Evropské komise vlci v EU ročně zabijí více než 65 500 kusů hospodářských zvířat, většinou ovcí a koz. Nejvíce vlčích útoků hlásí Španělsko, Francie a Itálie.
Není proto divu, že v posledních letech sílí tlak na povolení jejich odstřelu. Podpora stoprocentní ochrany vlků je přitom nepřímo úměrná míře každodenního osobního kontaktu s nimi. Ti nejhlasitější aktivisté pocházejí z měst a vlka jsou zvyklí vídat nejčastěji v televizi. Ti lidé, kteří se s vlky setkávají často a pravidelně, mají z jejich renesance radost o mnoho menší; zvířata, o která je vlci připraví, pro ně znamenají nikoli kratochvíli, nýbrž živobytí.
Je proto logické, že tlak na povolení odstřelu vlků vyvíjí především zemědělská lobby. Politický spor o vlky se tak začíná rýsovat v dobře známých konturách, kdy proti sobě stojí městské elity a chudší, konzervativnější venkovská populace. Jedni druhými pohrdají, protože jsou v očích protivníků budižkničemové z kavárny či naopak zaostalí vidláci.
Návrh Bruselu by musely schválit dvě třetiny signatářů Bernské úmluvy. Znamenal by, že status ochrany vlka bude snížen z „přísně chráněného“ na „chráněný“ a lov tohoto druhu bude mít ne snad přímo zelenou, ale také ne jasnou červenou jako dosud.
Aktivisté za práva zvířat, kteří s návrhem nesouhlasí, se domnívají, že šéfka Evropské komise obětuje jejich oblíbené zvíře kvůli vlastnímu politickému prospěchu. Evropská konzervativní pravice, k níž von der Leyenová patří, chce získat zpět podporu zemědělců, kteří se v nedávných volbách v EU často přikláněli k radikálnějším hnutím.
Von der Leyenová hodlá po červnových volbách do Evropského parlamentu oznámit svůj záměr znovu kandidovat na post předsedkyně Komise. K tomu potřebuje podporu své Evropské lidové strany; a ta ve sporu o vlky stojí jednoznačně za zemědělci.
„Koncentrace vlčích smeček se v některých evropských regionech stala skutečným nebezpečím zejména pro hospodářská zvířata,“ uvedla von der Leyenová v prohlášení. „Jsem hluboce přesvědčena, že můžeme najít a najdeme řešení, která budou chránit jak biologickou rozmanitost našeho venkova, tak živobytí jeho obyvatel.“
Ochránci životního prostředí však tvrdí, že pro povolení odstřelu vlků argumenty neexistují. „Je to pobuřující oznámení, které nemá žádné vědecké opodstatnění, ale je motivováno čistě osobními důvody a podkopává nejen ochranný status vlka, ale spolu s ním i veškeré úsilí o ochranu přírody v EU,“ uvedla Sabien Leemansová, členka vedení WWF Europe (evropské pobočky Světového fondu na ochranu přírody).
Pekka Pesonen, generální tajemník organizace Copa Cogeca, která zastupuje evropské zemědělce, označil návrh Komise týkající se vlků za „vánoční dárek“ a znamení, že von der Leyenová začala na obavy zemědělců slyšet. „V zimě je pro vlky finská populace jelenců běloocasých něco jako návštěva McDonald’s,“ citoval jej list Financial Times.
Delikátní charakter debaty ještě prohlubuje skutečnost, že věcná podstata návrhu není nová. Velmi podobný návrh přednesli v roce 2022 Švýcaři. EU o něm na úrovni Rady ministrů hlasovala – a byla proti.
Pak však došlo na incident s Dolly. Von der Leyenová tehdy řekla, že „celá její rodina byla strašně rozrušená“. Když poté signalizovala ochotu zmírnit ochranu vlků, ochráncům zvířat to neuniklo. Leonie Vesteringová, nizozemská poslankyně za Stranu pro zvířata (PvdD), to okomentovala slovy: „Dovolíme jí, aby zneužívala svou moc k osobní odplatě za to, že jeden z jejích poníků padl za oběť vlkovi?“
