Zklamání a následné pobouření. Tak se dá shrnout reakce ekologických organizací ve Spojených státech. Vytočilo je oznámení demokratické administrativy Joea Bidena, že na území o rozloze 320 tisíc kilometrů čtverečních, což odpovídá čtyřnásobku rozlohy České republiky, povolí průzkum a těžbu ropy a zemního plynu. Demokratická vláda se přitom profiluje jako ochránce klimatu a s tím související energetické politiky.
„Naše planeta nedokáže zvládnout další stres z těžby ropy a plynu. Přesto se Bidenova administrativa snaží pokračovat v prodeji leasingu (na těžbu), který bude mít dopady na desítky let dopředu,“ ostře reagovala Brettny Hardyová, advokátka z ekologické organizace Earthjustice. Obviňuje Bidena a jeho podřízené, že ustupují tlaku ropné a plynařské lobby. Rovněž řada států na jihu USA, která je ekonomicky závislá na těžbě fosilních surovin v Mexickém zálivu, se vzpírá omezit těžbu ropy a plynu.
Organizace Sierra Club, Zdravý záliv, Přátelé Země a Centrum pro biologickou rozmanitost společně podaly prostřednictvím advokátů z Earthjustice na Bidenovu vládu žalobu k soudu v hlavním městě. Tvrdí, že nové povolení k těžbě porušuje federální zákony.
Americkým ekologickým sdružením se nelíbí ani načasování, protože přichází v době, kdy jsou Louisiana a okolní státy zasaženy hurikánem Ida, který přičítají globálnímu oteplování. Navíc je povolení pro těžaře v ostrém rozporu se slibem Bidena před jeho zvolením, že zastaví novou těžbu ropy a plynu na federální půdě.
Odvážné kroky?
„Jak to ladí se závazkem Bidenovy administrativy podniknout ‚odvážné kroky‘ v boji proti klimatické krizi?“ ohradila se skupina Ocean Conservancy. Centrum pro biologickou rozmanitost zahájilo petici vyzývající Bidena, aby splnil své sliby v oblasti ochrany klimatu na veřejných pozemcích a oceánech.
Spor se vede o to, zda Bidenův exekutivní příkaz z ledna, který zastavil nové smlouvy na těžbu ropy a plynu, je právně závazný. Stále se totiž čeká na analýzu dopadu tohoto prezidentského nástroje. Třináct amerických států už opatření u soudů napadlo. V červnu federální soudce v Louisianě nařídil vládě obnovit aukce na průzkum a těžbu. Zákon podle něj vyžaduje, aby vláda nabídla tuto možnost ropnému a plynárenskému sektoru.
Nově americké ministerstvo vnitra uvedlo, že obnoví aukce pro těžbu v Mexickém zálivu na rozloze 320 tisíc kilometrů čtverečních. Mohlo by se jednat o novou produkci ropy okolo 1,1 miliardy barelů a 123 miliard metrů krychlových plynu.
Úředníci sice poukazují na poslední zprávu klimatického panelu OSN, že změna klimatu je způsobena lidskou činností a projevuje se ve všech regionech na světě, nicméně to neznamená dostatečný důvod pro změnu analýzy pro těžbu ropy a plynu, kterou provedla ještě Trumpova vláda.
Mírný optimismus těžařů
Dodatečná analýza by ale mohla v budoucnu znamenat změnu postoje ministerstva. Aukce by se měly obnovit v říjnu nebo listopadu. Zástupci ropného a plynárenského sektoru, jako je Western Energy Alliance, žalují ministerstvo vnitra a chtějí dosáhnout toho, aby se nová těžba mohla rozběhnout co nejdříve. Poslední kroky ministerstva vnitra nicméně hodnotí s mírným optimismem.
Environmentální organizace zdůrazňují, že podkladová analýza pro těžbu ropy a plynu je chybná a odporuje federálním zákonům. Biden a spol. se po pár měsících v úřadu opět spojili s ropným průmyslem a ignorují pokračující klimatickou krizi, nechala se slyšet Hardyová.
Ekologové upozorňují i na to, že hurikán Ida způsobil značné škody na infrastruktuře pro těžbu ropy a plynu v Mexickém zálivu, dochází k únikům ropy. Také z tohoto důvodu by měla být nová těžba zastavena, protože se dá očekávat, že ničivé hurikány budou stále častější.
Ředitelka pro ochranu oceánů z Centra pro biologickou rozmanitost Kristen Monsellová zdůraznila, že je doslova obscénním rozhodnutím dovolit těžařům po hurikánu v Louisianě obnovit svou činnost v pobřežních vodách. Těžba „pozve“ do Ameriky další přírodní katastrofy. Bouře na jihu, požáry na západě a vymírání mnoha druhů fauny i flóry. S následky budou muset bojovat další generace.