Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Společnost E.ON představila nové testovací a inovační centrum pro nabíjecí technologie v německém Essenu. Má 25 stanic a digitálních zkušebních prostředí pro testování vozidel, nabíjecích stanic, wallboxů a dalšího příslušenství. Laboratoř dokáže simulovat všechny teplotní podmínky, které se vyskytují na celém světě. Od mrazu až po extrémní horko.
Areál v německém Essenu vypadá na první pohled nenápadně. Ne, že by nebyl obrovský, má plochu 10 tisíc metrů čtverečných, jen svým umístěním mezi ostatní haly z okolního prostředí příliš nevybočuje. Uvnitř lze krom jiného vytvořit prostředí, za kterým byste jinak museli cestovat tisíce kilometrů. Extrémní horka, nebo naopak mrazy. I proto v jedné části dominují dva megaboxy, nad jejichž dveřmi jsou symboly slunce, resp. sněhové vločky.
Právě do jedné z nich nás nechá nakouknout technik E.ON, který s úsměvem otevírá dveře. Na displeji svítí údaj o teplotě. Že to není minus tři a půl stupně, nýbrž minus 35, se přesvědčuji záhy, kdy se zápalem kráčím do testovacího boxu. Náraz chladu není příjemný a nadechnout se v takové teplotě není vůbec jednoduché.
Nové testovací a inovační centrum E.ON pro nabíjecí technologie v německém Essenu
Takových klimatických komor má testovací laboratoř pět. „To znamená, že naši zákazníci, tedy výrobci automobilů, nemusí provádět časově náročné a nákladné testy v reálném prostředí. Kromě výzkumu a vývoje využívá společnost E.ON testovací centrum také ke školení svých zákazníků a partnerů v oblasti instalace a údržby,“ vysvětluje Sukhjinder Singh, generální ředitel společnosti E.ON Drive Infrastructure.
Není se co divit, počet nabíjecích stanic u silic a dálnic, obchodních center či na parkovištích přibývá. Než ale mohou být nainstalovány, musí být odzkoušené hlavně z hlediska bezpečnosti, odolnosti (a to nejen kvůli počasí, ale také proti vandalství) v neposlední řadě se pak testuje, jak je zařízení uživatelsky funkční. „Je to logické, protože už teď máme v deseti zemích rozmístěny tisíce nabíječek a mezi státy jako jsou severské země Švédsko a Norsko a těmi jižními jako je Itálie, jsou velké teplotní rozdíly,“ dodává Singh.
V době, kdy jsem do haly o rozloze deset tisíc metrů čtverečných dorazil, se v ní zkoušely různé typy nabíjecích stanic, z nichž jedna měla výkon až 400 kW. Stejným procesem testování prochází i nástěnné wallboxy. Otestovat lze i nabíječky pro kamiony, které se v hale nacházely na kovové konstrukci, která má eliminovat případ, že těžký nákladní vůz přejede nabíjecí kabel a poškodí jej. Jejích nabíjecí výkon může být až 3 MW.
E.ON chce ročně budovat až tisíc nových nabíjecích bodů. Jen v Česku přibude v síti E.ON Drive více než 60 ultrarychlých stanic. „V tuto chvíli provozujeme 59 dobíjecích stanic se střídavým proudem, 160 těch jednosměrných s výkonem mezi 50 a 150 kW a 21 ultrarychlých,“ upřesňuje Martin Klíma, výkonný ředitel české pobočky E.ON Drive Infrastructure. „Česko rozhodně nezaostává. Naše dobíjecí huby ve Vystrkově nebo v Sulejovicích jsou svým celkovým instalovaných výkonem a možnostmi pro střední Evropu stále poměrně unikátní, stejně tak například i dobíjecí stanice s FVE a bateriovým uložištěm u Břeclavi,“ doplňuje Klíma.
