Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Argentinský „řezník“ Milei radí Muskovi: státní zaměstnance vyhazuj ve velkém

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Prezident Argentiny Javier Milei se proslavil pózováním s motorovou pilou. Symbolizovala razanci, s níž se chystal ořezat státní výdaje. Po svém zvolení zrušil polovinu ministerstev a propustil desítky tisíc státních úředníků. To samé radí Elonu Muskovi, jenž má pročistit americkou federální byrokracii.

Celý článek
0

Znepokojení v Pekingu: Číně se nelíbí Putinovo strašení jadernými zbraněmi a nová ruská doktrína

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Nejsilnější spojenec Ruska v probíhajícím konfliktu na Ukrajině není nadšen ze změny jaderné doktríny, kterou podepsal Putin. Rusku nová strategie umožňuje použít jaderné zbraně i proti Ukrajině, která žádné nemá.

Celý článek
0

Miliardy z tyglíku

Jak prodat vědecké úspěchy komerčnímu světu? Češi se to pomalu učí, někteří ale své snažení dotáhli už k dokonalosti

Miliardy z tyglíku
„Získat důvěru, že si nekoupíme Ferrari Testarossu a nezmizíme s penězi, to byl oříšek,“ říká Martin Fusek. | Tomáš Novák týdeník HROT

Martin Fusek je v dobrém smyslu slova pionýrem jednoho aspektu české vědy. Je prvním, kdo doopravdy začal učit, jak prodávat své úspěchy komerčnímu světu a vydělané peníze vracet zpět. Vedle řízení společnosti IOCB TECH, která má takzvaný transfer technologií na starost, je zároveň zástupcem ředitele Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Návrat z korporátu

Současný šéf IOCB TECH po ukončení vědecké kariéry pracoval zhruba třináct let u chemických a farmaceutických firem. Sbíral zkušenosti a nakonec se rozhodl vrátit zpátky a využít je ve vědě. Korporátní svět se přece jen stal více globálním, méně pružným a také méně zábavným. „Zároveň jsem si už delší čas pohrával s myšlenkou, jak propojit základní vědu s praxí,“ vypráví.

Cestu musel ovšem prošlapávat sám. Následováníhodné příklady v Česku nebyly a ty z USA vznikaly v úplně jiných podmínkách. Finančních i legislativních. „Prosadit myšlenku, že nevznikne jen nějaká kancelář pod kanceláří ředitele, ale plnohodnotná firma, to trvalo dva roky,“ popisuje Martin Fusek. Asi největší výzvou bylo podle něj vybudování důvěry. Zní to jako banalita, ale šéfové firem, které přetavují výsledky vědecké práce do byznysu, mohou sedět na velkých penězích, což je v Česku vždycky riziko. Na druhé straně je na nich velká odpovědnost. Ručení svým jménem a majetkem je může limitovat v rozhodování. „Získat důvěru, že si nekoupíme Ferrari Testarossu a nezmizíme s penězi, to byl oříšek,“ usmívá se Fusek.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit