Užívání marihuany povoleno. Její pěstování taktéž. Nová možnost zakoupit ji ve specializovaných obchodech. S tím, že každý je svého štěstí strůjcem…

Díky plánům národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila (ODS) jsme se ke splnění snu uživatelů marihuany dostali nejblíž v historii Česka. Jenže když začaly práce na paragrafovaném znění zákona, ozvali se lékaři. A to poměrně razantně. Plicní lékaři již dříve varovali před tím, že užívání marihuany je škodlivější než třeba užívání tabáku. Nyní se proti legalizaci konopí postavili psychiatři. Systém péče o duševní zdraví je v Česku prý již nyní vratkým domečkem z karet. Pokud v Česku přistoupíme ke komercionalizaci konopí, kapacity odborných zařízení další pacienty již nepojmou, a část jich tak nedosáhne na potřebnou péči.

Ambiciózní plány

Nejdříve si shrňme plány Jindřicha Vobořila, který coby vládní protidrogový koordinátor v dubnu letošního roku úspěšně protlačil vládou svůj Akční plán politiky v oblasti závislostí 2023–2025. Dokument shrnuje, jaké kroky by měl stát činit v boji proti závislostem, případně jak posílit preventivní opatření v následujících letech. Mediálně nejvíce diskutovanou změnou byl zcela nový přístup ke konopí, na který měl podle akčního plánu navázat nový zákon.

„Filozofie akčního plánu je postavena na přístupu harm reduction, tedy minimalizaci škod. Definuje cestu racionální regulace a prevence největších rizik, nikoli nereálné politiky abstinence v celé společnosti,“ vysvětloval Vobořil. Jedná se o trend, jenž se rozmohl zejména v západních státech. Odborníci, kteří jej prosazují, argumentují, že restrikce vždy neodpovídají tomu, nakolik je konkrétní droga společensky škodlivá.

foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

V případě marihuany tedy prý platí, že pro stát je mnohem racionálnější její užívání regulovat, ale nikoli přímo zakazovat. Represe se pak má zaměřit pouze na ty drogy, které mají na člověka a jeho okolí devastující efekt. A to podle Vobořila není případ marihuany. Tato droga je prý v Česku natolik masově rozšířená, že její kriminalizace již pozbývá smysl. „Zkušenost s konopnými látkami uvádí přibližně čtvrtina až třetina dospělých osob. Asi osm až deset procent dospělých uvádí aktuální užívání konopí, což odpovídá 800 tisícům až 900 tisícům osob,“ píše se v souhrnné zprávě zpracované Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti. Státu navíc vzniká finanční škoda: a to v souvislosti s neexistencí legálního trhu s konopím. Pokud by se dala marihuana legálně – ale s omezeními – běžně koupit, mohla by na ni být uvalena daň, šlo by tedy o další příjem do zadlužené státní pokladny.

„Proto je cílem zavést přísně regulovaný trh s nelegálními a/nebo méně rizikovými návykovými látkami, například s konopím, a postupně eliminovat nelegální obchodování s nimi,“ konstatuje akční plán s tím, že na dani by si mohl stát díky regulovanému trhu polepšit zhruba o dvě miliardy korun ročně. V praxi by to vypadalo tak, že by se spotřebitelé i prodejci marihuany museli povinně registrovat. Stejná povinnost by platila i v případě pěstitelů.

Pokud bude marihuana dostupnější, zčásti tím ztratí na hodnotě na černém trhu. Dětem a mladistvým do osmnácti let by byl prodej drogy zakázán a byl by tvrdě trestán. Uživatel by si za den nemohl koupit více než pět gramů drogy. To z toho důvodu, aby s ní pak sám nemohl nelegálně obchodovat. Prodané množství by bylo hlídáno zápisem v registru. Jak bylo uvedeno, akční plán v této podobě byl vládou pětikoalice přijat, a národní koordinátor proto v souladu s ním začal připravovat příslušný zákon. Ten však naráží na komplikace, jež mohou v důsledku vést k tomu, že novela vůbec nebude přijata.

Marihuana škodí

Začátkem září Česká psychiatrická společnost ČLS JEP vydala k legalizaci konopí negativní stanovisko, v němž ministry, poslance a senátory varuje před závažnými riziky užívání konopí pro duševní zdraví. Psychiatři toto své stanovisko vydali proaktivně bez vyzvání státních autorit. Podle nich totiž aspektům duševního zdraví v diskusi o legalizaci konopí není věnována dostatečná pozornost.

„Výsledky klinických studií přitom prokazují přímý negativní vliv užívání kanabinoidů na duševní zdraví,“ upozorňují lékaři. Jedna ze studií z Velké Británie prý potvrdila vztah mezi užíváním marihuany a rozvojem duševních poruch, kdy častěji docházelo ke škodlivému užívání konopí, rozvoji úzkostných poruch, psychotických prožitků a současnému užívání jiných návykových látek. Intenzivní užívání kanabinoidů ale podle vědců rovněž vede k rozvoji sebevražedných myšlenek. „Dlouhodobé užívání má za následek atrofii hipokampu a zhoršený kognitivní výkon ve středním věku, což jsou rizikové faktory pro demenci. Také analýza osmi celonárodních reprezentativních epidemiologických studií prokázala třikrát vyšší pravděpodobnost současného výskytu škodlivého užívání kanabinoidů a depresivní poruchy a také generalizované úzkostné poruchy,“ píší lékaři zákonodárcům.

Tím však výčet nekončí. Užívání konopí prý rovněž významně zvyšuje riziko rozvoje unipolární depresivní poruchy, psychotické i nepsychotické deprese, psychotické i nepsychotické bipolární poruchy a častěji se vyskytuje psychotická forma bipolární poruchy.

Bude to stát peníze

Psychiatři ve stanovisku žádají politiky, aby v případě, že legalizace nakonec projde, šla ruku v ruce s tím i podpora péče o duševní zdraví. Již nyní čelí ordinace náporu pacientů, legalizace marihuany by situaci ještě více eskalovala. „V posledních třiceti letech došlo v ČR k významnému nárůstu počtu pacientů s diagnózou psychotické poruchy vyvolané účinkem psychoaktivní látky (tzv. toxické psychózy), který je vázán na enormní nárůst výroby a spotřeby návykových látek s psychoaktivními účinky. Počet hospitalizovaných pacientů s toxickou psychózou způsobenou užíváním kanabinoidů se v ČR v období let 2010 až 2020 postupně významně zvyšoval, v přímém srovnání roku 2010 a 2020 narostl o 88 procent,“ sdělují psychiatři.

Počet psychiatrů se specializovanou způsobilostí v oboru návykových nemocí je prý u nás zcela nedostatečný, aktuálně jich v Česku působí pouze čtyřiapadesát. „I přes určité posílení personálních kapacit v následujících deseti letech je aktuální situace nadále velmi nepříznivá. Současně pokračuje nepříznivý generační trend – stárnutí psychiatrů a nedostatečná náhrada novými lékaři. Každoročně v ČR atestuje třicet až čtyřicet psychiatrů, potřeba k udržení alespoň současného personálního stavu je však trojnásobně vyšší. Při očekávaném nárůstu psychiatrické klientely po případné legalizaci konopí tak hrozí, že nebude k dispozici potřebná personální kapacita ani pro nejzávažnější psychické poruchy,“ píší psychiatři. Pokud nakonec k legalizaci dojde, je podle nich zcela nezbytné přijmout opatření na personální, věcné a technické posílení příslušných zdravotních služeb, zejména psychiatrických a adiktologických.

O posílení adiktologických pracovišť hovoří rovněž Vobořilův akční plán. „V současné době je v dotačním řízení Úřadu vlády ČR alokováno na financování projektů v oblasti závislostí přibližně 290 milionů korun ročně. Konzervativní odhad navýšení státního rozpočtu na poskytování adiktologických služeb oproti stávajícímu stavu činí cca 450 milionů korun,“ píše se v dokumentu. Další detailní analýza kanceláře protidrogového koordinátora hovoří o potřebném navýšení financí na protidrogovou politiku státu v řádu stamilionů korun. Příslib peněz z ministerstva financí či zdravotnictví však nepadl. Příprava systému tak, jak požadují lékaři, je pak otázkou několika let.

Co na to ministr

Naprosto zásadní bude postoj ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). Ten je zatím, jako v řadě jiných situací, poměrně neurčitý. Z jeho vyjádření vyplývá, že je příznivcem užívání konopí k léčebným účelům, kdy konopí předepíše lékař. „Vždy je třeba odlišovat léčebné konopí od nadužívání, zneužívání nebo jakéhokoli používání drog,“ vyjádřil se na plénu Sněmovny v roce 2021. Když byl koncem května dotázán serverem ZdravéZprávy.cz, zda podporuje zákon tak, jak jej prezentuje Vobořil, uvedl: „Já nemám takové informace, že něco takového v zákoně má být. A já bych fakt nerad spekuloval.“ A dodal, že zatím vyčká, jak se podobný záměr vyvine v sousedním Německu.

Shutterstock.com

Válek se totiž obává, aby v souvislosti s legalizací neodstartovala mohutná drogová turistika do Česka, proto chce postupovat v souladu s tím, jak k problematice přistupují další země Evropské unie. V Německu zatím spolkovou vládou prošel návrh zákona, podle něhož budou moci plnoletí držet maximálně 25 gramů marihuany či pěstovat tři rostliny konopí na osobu. Věc má projednat parlament tak, aby částečná legalizace platila od začátku roku 2024. I u našich sousedů se proti zákonu vzepřeli lékaři a část politického spektra, avšak neúspěšně. Reakci ministra na novou výzvu psychia­trů Hrot do uzávěrky článku neobdržel.

Ve vládní koalici se zatím proti legalizaci konopí vyjadřují zejména lidovci. Podle informací Hrotu zbylé strany doufají, že by hlasy v případě potřeby dodalo opoziční hnutí ANO. To si však svůj postoj k zákonu chce vyjasnit až ve chvíli, kdy bude zcela jasná jeho podoba. Protidrogový koordinátor na dotazy Hrotu do uzávěrky čísla neodpověděl. Ve vyjádření pro Českou televizi však dříve uvedl, že stále věří, že k dekriminalizaci konopí by mohlo dojít již během příštího roku. Ostatně s tím počítá již citovaný akční plán, který s plně funkčním marihuanovým trhem operuje už do roku 2025 a pro který ve vládě hlasovali ministři napříč pětikoalicí. 

Konopí a děti

Psychiatři se ve svém stanovisku zabývají i dopady užívání marihuany u dětí a mladistvých. Ačkoli má totiž zákon umožnit prodej a užívání marihuany až lidem starším osmnácti let, podle dat Mezinárodního výboru pro kontrolu narkotik se v zemích, kde byla částečně legalizována marihuana, rovněž zvýšil počet dětí, které ji užívají (byť nezákonně). „U osob ve věku dvanácti let a starších je ve státech, které nelegalizovaly, podíl uživatelů konopí 16,5 procenta, zatímco ve státech, které legalizovaly, je to 24,5 procenta,“ píše se ve výroční zprávě výboru.

Čeští psychiatři v souvislosti s tím upozorňují na výsledky jiné studie. „Riziko rozvoje vážných duševních problémů je u dospívajících užívajících kanabis až 4,5krát vyšší, u rekreačních uživatelů je toto riziko až 2,5krát vyšší než u mladých, kteří marihuanu nekouří. Podle průřezové studie z USA, která analyzovala data z celonárodního reprezentativního průzkumu s respondenty ve věku 12 až 17 let, bylo zvýšené riziko rozvoje schizofrenie a dalších duševních poruch přítomno i u adolescentů, kteří užívají kanabis pouze příležitostně. Oproti neuživatelům měli až 4krát vyšší pravděpodobnost psychických problémů: deprese (1,9krát), sebevražedných myšlenek (2,1krát), zpomaleného myšlení (1,8krát), potíží se soustředěním (1,8krát), záškoláctví (1,9krát), sníženého prospěchu (1,8krát), zatčení (4,2krát), rvaček (2krát), agresivity (2,2krát),“ citují lékaři.

To však jde proti argumentaci, kterou v akčním plánu užil Jindřich Vobořil a jeho tým. „Data ze zemí, které zavedly režim regulovaného trhu s konopím pro rekreační účely, neukazují jednoznačný vývoj v oblasti užívání konopných látek v populaci, kdy dochází k nárůstu i poklesu míry užívání v různých populačních skupinách, snižují i zvyšují se vnímaná dostupnost a vnímaná rizikovost, a to i mezi dospívajícími. Neukazují ani jednoznačný vývoj ve výskytu zdravotních a sociálních dopadů,“ píše se v dokumentu.