Emmanuel Macron ve čtvrtek naléhal na vedoucí představitele EU, aby přijali radikální plán na zvýšení výdajů na obranu. Oživil tak požadavek na vydání společných dluhopisů, což je myšlenka, proti které se důrazně staví Německo a některé další země.

Čtvrtečnímu jednání na summitu dominovala debata o tom, jak čelit nebezpečí, které pro EU představuje Rusko. „Je zřejmé, že tuto otázku nastolujeme, abychom řekli, že potřebujeme inovativní zdroje financování,“ uvedl pro deník Financial Times jeden z představitelů Elysejského paláce. „Eurodluhopisy by podle nás měly přijít znovu na přetřes.“

EU hledá způsob, jímž by mohla zintenzivnit podporu Ukrajině a posílit evropskou obranu. Na naléhavosti tomu hledání dodává obava, že americká pomoc Kyjevu slábne a po očekávaném návratu Donalda Trumpa do Bílého domu může vyhasnout úplně.

Kde vzít na zbraně

Mezi zvažované možnosti patří využití částí společného rozpočtu, částečné vyjmutí vojenských výdajů z pravidel omezující schodky národních rozpočtů členských zemí, povolení Evropské investiční bance více investovat do obrany nebo konfiskace ruských peněz.

Posledně jmenovaný návrh by znamenal využití výnosů z ruských státních aktiv zmrazených v Evropě k nákupu zbraní pro Ukrajinu. Návrh by mohl přinést přibližně tři miliardy eur ročně.

Mnozí evropští diplomaté však uvedli, že je příliš brzy na to, aby jej vedoucí představitelé tento týden schválili. Státy, které mají obavy ohledně jeho zákonnosti, prý budou potřebovat více času na to, aby o svém postoji rozhodly. Některým zemím, včetně Maďarska, Malty a Kypru, se použití těchto zisků na zbrojení nelíbí.

„Příliš brzy“ je v ostrém kontrastu s válečnou skutečností. Ukrajině kriticky dochází – kromě jiného – munice a hrozí, že se bez rychlé zahraniční pomoci nebude schopná ruské agresi bránit. Otázka, jestli je ve chvíli existenčního ohrožení správně zvolenou prioritou vyhovět Malťanům a dodržet vzorce rozhodovacích procesů, je proto neodbytná.

Společný dluh, jak navrhuje Francie, „není proveditelnou variantou“, uvedl přesto vysoký úředník EU zapojený do jednání před summitem. Paříž tvrdí, že vzhledem k vážnosti situace by měly být zvažovány všechny možné způsoby, jimiž by šlo posílit evropský obranný průmysl a zároveň podporovat Ukrajinu.

Předseda předběhl sám sebe

Také koncept společně garantovaných dluhopisů (podobal by se společné emisi dluhopisů EU během pandemie) podpořili někteří další vedoucí představitelé včetně estonské Kaje Kallasové. Německo a několik dalších tzv. šetrných zemí (Nizozemsko a Dánsko) však tvrdí, že myšlenka společných půjček není životaschopná. Z důvodů, které není nikdo schopen přesně popsat, se Němci, Dánové a Holanďané patrně domnívají, že zájmy EU ohrožovala pandemie více než válka.

„Musíme najít způsob, jak financovat posílení našeho obranného průmyslu a jak pomoci Ukrajině. Potřebujeme evropské peníze,“ řekl novinářům v předvečer summitu finský premiér Petteri Orpo. „Společné půjčky jsou ale velmi obtížné.“

Předseda Evropské rady Charles Michel Macronův postoj podpořil. Evropské obranné dluhopisy „by mohly být mocným prostředkem k posílení naší technologické inovace a průmyslové základny“, napsal v prohlášení, které tento týden zveřejnilo několik evropských novin. Německá reakce na to však zněla, že „předseda Rady v této debatě trochu předběhl sám sebe“.

Diplomaté připouštějí, že zastánci obranných dluhopisů jsou ve srovnání se skeptiky v početní menšině. „Můžete to brát tak, že jsme v menšině, nebo tak, že máme před ostatními náskok,“ řekl pro Financial Times diplomat ze země, která myšlenku nového společného dluhu podporuje.

Evropská komise v čele

S myšlenkou využití zisků ze zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině přišla Evropská komise. Sedmadvacet zemí EU zadržuje aktiva ruské centrální banky v hodnotě přibližně 210 miliard eur, většinou v Belgii.

„Jsem ráda, že vedoucí představitelé podpořili náš návrh na využití mimořádných výnosů z imobilizovaných ruských aktiv,“ uvedla po zasedání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Díky tomu budeme moci Ukrajině poskytnout finanční prostředky na vojenské vybavení.“

Malá skupina členských zemí, zejména Maďarsko, odmítá Ukrajině zbraně dodávat, takže tyto zisky by se musely dělit. Přibližně 90 procent těchto peněz by šlo do zvláštního fondu, jenž již některé země EU využívají k proplácení nákladů na zbraně a munici, které Kyjevu posílají. Zbývajících deset procent by bylo vloženo do rozpočtu EU na podporu ukrajinského obranného průmyslu.

Německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že tyto zisky by měly být použity „především“ na nákup zbraní a munice pro Ukrajinu. „Pro mě je důležité, abychom tomuto použití dali nyní jasný směr, například směr pořízení munice,“ řekl muž, jehož musel vlastní parlament přesvědčovat (dosud neúspěšně) o dodávkách raket nezbytných pro ukrajinskou obranu.