Průlomový objev: celý lidský genom lze přečíst už u raného embrya

Americký sci-fi film Gattaca se odehrává v „nepříliš vzdálené budoucnosti“. Jeho hlavní hrdina se jmenuje Vincent Freeman a od naprosté většiny svých filmových vrstevníků se liší tím, že nebyl počat ve zkumavce, ale postaru na zadním sedadle automobilu vyrobeného v Detroitu.

Rodiče ho milují, ale co je mu to platné: ve společnosti posedlé genetickou dokonalostí nemá někdo jako on – tedy „podřadný přírodní produkt“ zatížený dědičnými chorobami a s „předpokládanou délkou života třicet let a dva měsíce“ – šanci uspět. Vincent chce létat do vesmíru, ale místo toho v obří kosmické korporaci Gattaca šůruje záchodky. 

K podobné geneticky naleštěné budoucnosti máme zatím daleko. Jenže věda pádí rychle kupředu a některé americké a japonské společnosti zabývající se umělým oplodněním začínají rodičům komerčně nabízet velmi podrobné genetické testy embryí, jejichž pomocí odhadují riziková skóre pro řadu dědičností ovlivněných nemocí, a existují dokonce náznaky, že se totéž týká i budoucích vlastností dětí, jako je třeba inteligence či schopnost učit se.

Na spermie s magnetem. Nový objev pomůže při umělém oplodnění

Vědecký tým Kateřiny Komrskové vyvinul novou metodu, jak rozpoznat poškozené spermie. Nový objev pomůže při umělém oplodnění, ale i preventivní diagnostice.

Vědecký tým Kateřiny Komrskové vyvinul novou metodu, jak rozpoznat poškozené spermie. Nový objev pomůže při umělém oplodnění, ale i preventivní diagnostice.

Pozoruhodná je už samotná tato okolnost, ovšem na konci března publikoval tým vedený genetiky z jedné takové společnosti – konkrétně jde o kalifornskou firmu MyOme – v prestižním vědeckém časopise Nature Medicine recenzovanou studii, která ukazuje, jak lze prakticky se stoprocentní přesností zrekonstruovat kompletní genom lidského embrya starého jen několik dní.

Nepochybně jde o skvělý vědecký úspěch a autoři studie vidí přínos své metody v tom, že díky ní půjde už v takto rané fázi lidské existence odhalit dědičné predispozice k mnoha různým nemocem. Možnost tohoto postupu demonstruje studie na dvanácti chorobách. Například na cukrovce druhého typu, rakovině prsu, ischemické chorobě srdeční či na vitiligu.

Každé druhé dítě ze zkumavky

Od ledna se o rok zvýšil věk, ve kterém budou zdravotní pojišťovny hradit umělé oplodnění. Nově tak na příspěvek dosáhne žena, které je čtyřicet let

Od ledna se o rok zvýšil věk, ve kterém budou zdravotní pojišťovny hradit umělé oplodnění. Nově tak na příspěvek dosáhne žena, které je čtyřicet let

Zároveň ovšem studie vzbuzuje řadu praktických a etických otázek. Zaprvé zjišťování predispozic k řadě nemocí je dnes nepřesné a kontroverzní i u dospělých. Zadruhé není vůbec jasné, jestli je rozumné vybírat embrya podle toho, že by se u nich za mnoho desítek let mohla projevit nějaká nemoc.

A zatřetí, metodu lze nepochybně využít (nechme stranou, s jakou úspěšností) i pro odhadování budoucích vlastností dětí a představa, rodiče v genetické „samoobsluze“ svého potomka volí, dejme tomu, mezi cukrovkou a vysokou inteligencí, je poněkud děsivá. Vlastně už je to tak trochu Gattaca.

Lepší je těhotenství neodkládat

Podle statistik úspěšnost otěhotnění u čtyřicetiletých žen nepřekročí deset procent

Podle statistik úspěšnost otěhotnění u čtyřicetiletých žen nepřekročí deset procent