Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Každé druhé dítě ze zkumavky

Od ledna se o rok zvýšil věk, ve kterém budou zdravotní pojišťovny hradit umělé oplodnění. Nově tak na příspěvek dosáhne žena, které je čtyřicet let

Každé druhé dítě ze zkumavky
ilustrační foto | Shutterstock.com

Umělé oplodnění podstupuje rok co rok více žen. Momentálně se na českých klinikách provede už zhruba čtyřicet tisíc takových zákroků ročně. Problémy s početím má přibližně pětina všech párů. V Česku se nyní narodí každý rok zhruba pět procent dětí „ze zkumavky“, tedy asi 5,5 tisíce dívek a chlapců. Odborníci upozorňují, že pokud se současný trend nezmění, mohla by být už do patnácti let uměle počata až polovina všech dětí. Může za to především odkládání těhotenství do vyššího věku a zvyšující se neplodnost žen i mužů. Jako „neplodný“ je pár definován po roce neúspěšných pokusů o početí dítěte.

S tím, jak přibývá žen, které podstupují umělé oplodnění, se současně zvyšuje částka, již na něj zdravotní pojišťovny z velké části přispívají. Od letošního roku se přitom okruh žen, které mají na peníze nárok, rozšiřuje. Parlament totiž loni rozhodl o zvýšení věku žen o rok: zatímco loni zdravotní pojišťovny proplácely vybrané úkony asistované reprodukce ženám do devětatřiceti let, od letoška jim může být až čtyřicet. Podle odborných odhadů se v reprodukčních klinikách ročně protočí až čtyři miliardy korun, přičemž nejde jen o veřejné peníze. Část nákladů pojišťovny neproplácejí, mnohé ženy si navíc zákrok kompletně hradí samy. Ostatně do českých reprodukčních klinik jezdí rovněž pacientky ze zahraničí včetně Německa, Nizozemska nebo Velké Británie.

Starší rodičky

Zatímco na přelomu osmdesátých a devadesátých let se průměrný věk rodiček podle údajů Českého statistického úřadu držel pod 25 roky, v posledních letech už převyšuje třicítku a stále mírně stoupá. U prvorodiček je věk sice o něco nižší, i tak ale průměrná česká žena přivede poprvé dítě na svět ve věku 28,5 roku.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit