Pokud se chce Evropská unie dál rozšiřovat, například o Srbsko, Ukrajinu nebo Turecko, musí se zásadně změnit, aby dokázala i s větším počtem členů efektivně rozhodovat o naléhavých věcech. V současnosti to ukazuje spor o další finanční podporu Ukrajině, kterou dlouhé měsíce blokuje jediná země – Orbánovo Maďarsko. I proto se reformním snahám neformálně přezdívá „lex Orbán“.

V budoucnu by mělo být snazší odbojné státy v rámci evropského bloku přehlasovat. I takto lze vnímat vyjádření německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové, jímž testuje reakce menších unijních zemí. Zelená politička pro web Politico vysvětlila, proč je nutné současný stav evropských smluv změnit. 

Kromě toho, že by se změnilo pravidlo jednomyslnosti v oblastech zahraniční politiky nebo zdanění, je třeba uvažovat o omezení počtu komisařů v Evropské komisi, nastínila německá šéfka diplomacie. Nyní má každá země po jednom zástupci, takže bruselská vláda nakynula už na 27 členů. 

„Evropskému parlamentu a Komisi nelze dovolit růst a růst a být stále větší,“ řekla na listopadovém setkání ministrů zahraničí a zástupců akademické obce v Berlíně. „Musíme činit odvážná rozhodnutí. Jako Německo jsme například připraveni se po omezenou dobu obejít bez vlastního komisaře,“ navrhla. Některé evropské agendy by mohlo mít na starosti více států. 

Pozvánka pro Ukrajinu

Návrhy na reformu, kterou kromě Německa dlouhodobě podporuje i Francie, přicházejí v době, kdy mají tento pátek zástupci EU rozhodnout o přístupových rozhovorech s Ukrajinou. Právě v tomto případě je třeba mít jednomyslný souhlas. Orbán ovšem evropské ambice Kyjeva odmítá s tím, že je země ve válečném stavu a nelze ani určit její hranice.

Jednou z motivací maďarského premiéra je zjevně snaha vydírat Brusel a zesílit tlak na uvolnění zablokovaných miliard eur finanční pomoci. Bruselskému ústředí se nelíbí rozšířená korupce a zneužívání dotací pro spřátelené firmy maďarského šéfa vlády. Nejde přitom o drobné, výše zablokovaných prostředků pro Maďarsko už dosahuje objemu 22 miliard eur (537 miliard korun). 

Omezení práva veta by mělo v budoucnu podobnému vydírání zabránit. 

Jednou za život

Baerbocková tvrdí, že rozhodnutí o rozšíření evropského bloku právě o Ukrajinu „přichází jednou za život“. Agresivní chování ruského šéfa Kremlu totiž obnovilo chuť zemí na východě a jihu Evropy patřit do mocného ekonomického spolku. 

Navrhuje také, aby mladí lidé z kandidátských zemí měli lepší šanci uplatnění na evropském trhu práce. Například tím, že by studenti ze Severní Makedonie, Srbska nebo Turecka mohli využívat výhod evropského programu Erasmus. Mohlo by rovněž dojít ke zjednodušení vízového režimu.

Tlak na změnu jednomyslného hlasování přichází i z Evropského parlamentu. Zákonodárci v listopadu kývli na návrh Výboru pro ústavní záležitosti, který počítá s revizí evropských zakládacích smluv. Změny prosazují hlavně němečtí europoslanci.

Žádné veto pro energetiku, obranu a zahraniční politiku

Jednou ze zásadních změn je to, že se jednomyslné hlasování nemá týkat oblastí, jako je energetika, zahraniční politika, vnější bezpečnost a obrana nebo ochrana vnějších hranic Unie. S případnou reformou ale musí souhlasit všechny vlády členských zemí. 

Z českých evropských poslanců změnu vítají zástupci Pirátů. „Evropané potřebují akceschopnou Evropu. Nemůžeme umožnit jedné zemi blokovat šestadvacet zbylých,“ souhlasí s německou argumentací europoslanec Marcel Kolaja. Naopak zákonodárci z ANO a ODS jsou proti.

Zejména Alexandr Vondra z ODS, který příští rok povede kandidátku koalice Spolu do evropských voleb, kritizuje snahy prosadit omezování role národních států v unijních hlasovacích mechanismech. Podle něj výsledky národních voleb – naposledy v Nizozemsku – ukazují, že obyvatelé Evropy chtějí „méně Bruselu“, nikoli více.

Vondra varuje před scénářem, kdy přílišný tlak na integraci vyžene z EU další země, jako tomu bylo v případě Spojeného království.