Během tohoto roku až do začátku podzimu si Evropa vybrala dlouhé období takzvaného větrného sucha. To znamená, že rychlost větru byla minimální ve srovnání s jinými roky. „Nedostatek větru může být vážným problémem, když zvažujeme, odkud by mohla pocházet naše elektřina,“ napsala Hannah Bloomfieldová z Bristolské univerzity, kde se zabývá riziky souvisejícími se změnou klimatu.

V době, kdy se od konce října koná klimatická konference v Glasgow, se stále více diskutuje o rizicích využívání obnovitelných zdrojů, jež sice nepřispívají k produkci skleníkových plynů jako fosilní zdroje, ale zároveň je nutné počítat s tím, že produkce elektřiny z mnoha větrných parků o instalovaném výkonu desítek gigawattů je značně nejistá. 

Bezvětrné léto bylo jedním z faktorů, proč se zdražuje zemní plyn a uhlí, jež dosáhly na historické rekordy. Zásoby plynu byly v Evropě menší než v minulých letech, Rusko dodávky také omezilo a naopak se zvýšila poptávka po zemním plynu v Číně.

Propad o třetinu

Právě výkyvy počasí budou pro řadu států znamenat stále větší problémy při produkci elektřiny ze zelených zdrojů. Britská energetická společnost SSE na konci září uvedla, že její obnovitelné zdroje produkovaly mezi dubnem a zářím o 32 procent méně elektřiny, než se očekávalo. 

„Výpadek byl způsoben nepříznivými povětrnostními podmínkami během léta, které bylo jedním z nejméně větrných na většině území Spojeného království a Irska a jedním z nejsušších v povodí SSE Hydro za posledních sedmdesát let,“ uvedla skotská energetická společnost.

Tato zpráva může být alarmující ve světle toho, že se premiér Boris Johnson zavázal udělat ze Spojeného království „větrné království“, jež bude světovým lídrem v produkci energie z větru. V roce 2030 měla mít Británie podle vládních plánů v offshorových parcích instalovanou kapacitu čtyřicet gigawattů. 

Jaká je pravděpodobnost, že se budou tato větrná sucha opakovat? Takovou otázku si nyní kladou energetici i meteorologové všude tam, kde se investuje do staveb dalších větrných parků. Bloomfieldová sice tvrdí, že se jedná o extrémní projev počasí při změně klimatu, jak jej ale zohlednit při plánování produkce energie z obnovitelných zdrojů?

Tým vědců z Bristolu nicméně ukázal, že období stagnujícího vysokého tlaku nad střední Evropou vede k dlouhodobému snížení rychlosti větru, což by se mohlo stát významnou komplikací pro energetické systémy. Navíc je nutné při plánování produkce elektřiny z větrných parků počítat s tím, že každoročně dochází k proměnlivosti rychlosti větru. 

Vědci se nyní snaží odhadnout, jak se globální změna klimatu projeví i na rychlosti větru v různých regionech světa. Dosud se pozornost soustřeďovala hlavně na změnu teplot a množství srážek.

Nejnovější zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) uvedla, že se průměrná rychlost větru nad Evropou v důsledku změny klimatu sníží o osm až deset procent. I když je taková prognóza velmi nejistá, znamená to, že výkyvy v produkci větrné energie mohou být značné. Výkon turbín totiž závisí na rychlosti větru třetí mocninou.

Globální ticho

Ke snižování rychlosti větrů na celé Zemi může docházet kvůli jevu známému jako globální ticho. Vysvětluje se tím, že se Arktida otepluje rychleji než oblasti okolo rovníku. To znamená, že se mezi horkými a studenými oblastmi Země snižuje rozdíl v teplotách, a to je zásadní faktor, který určuje proudění vzduchu. I proto by měly státy, které ve velkém spoléhají na budování rozsáhlých větrných parků, počítat s tím, že některé roky budou v produkci elektřiny o dost slabší než jiné. 

Na menší produkci z větrných elektráren si stěžovala také německá RWE, jež v září oznámila, že elektrárny v severní a střední Evropě v první polovině roku 2021 vyrobily méně elektřiny. Stejně reagovala i dánská firma Ørsted. Ve druhém čtvrtletí roku se průměrná rychlost větru meziročně snížila z 8,6 metru za sekundu na 7,8 metru za vteřinu.