Už jste se dneska někam přilepili? Ne? Tak to málo bojujete proti změně klimatu. Populární jsou poslední dobou zejména obrazy slavných mistrů, ale když není zrovna žádný po ruce, pravověrný nepohrdne ani asfaltem uprostřed hlavního silničního tahu. Pravda, na něco tím upozorní, ale sotva to budou měnící se klimatické podmínky. Leda že by sluneční žár roztavil asfalt a dotyčný by se přilepil k němu…

Že se mění klima, je fakt. A že k tomu člověk svou činností minimálně přispívá, bude rozporovat už asi také jen úplný zaslepenec. Ale stejně tak musí být každému trochu příčetnému člověku jasné, že sebeomezování – zvlášť když se k němu odhodlá jen menší část světa – nás nespasí. Jednoduše se musíme přizpůsobit. Téma tohoto čísla jsme proto věnovali velmi konkrétním technologiím, které lidstvu pomohou nadcházející oteplování a extrémní výkyvy počasí překonat. Protože křičet a dogmaticky požadovat nestačí, musíte nabídnout konkrétní, uskutečnitelné řešení, které se nepříčí lidské přirozenosti. Koneckonců podmínky (a nejen ty klimatické) se na Zemi změnily už mnohokrát a přežily jen ty druhy, které se na ně dokázaly adaptovat. Spolu s Cimrmany musíme věřit, že „tam, kde hy-, tam, kde hy-, tam, kde hynuli sobi, (nejen) Čech se přizpůsobí“.

O adaptaci na nové podmínky, byť v jiném kontextu, píšou pro The Economist i Condoleezza Riceová a Niall Ferguson. Přečtěte si, jak bývalá americká ministryně zahraničí a známý historik vidí šance Ameriky, potažmo Západu, v hrozícím konfliktu s Čínou.

V rozhovoru aktuálního čísla jsme se s Jakubem Bazgierem ze Správy železnic bavili o vysokorychlostních tratích. V Česku se o nich mluví už mnoho let, ale stále se zdají být v nedohlednu. Podle Bazgiera je ovšem na několika pilotních úsecích „našlápnuto“, takže by přece jen něco mohlo vzniknout. Jestli to bude dříve, či později než rychlodráha na Letiště Václava Havla, na jejímž plánování se v minulosti rovněž podílel, ovšem ani on zatím netuší.

Krocení hydry státních financí bude čím dál bolestivější. Patrně se dotkne i reformy péče o seniory. Babišův kabinet na ni pamatoval třemi miliardami v rozmáchlém Národním plánu obnovy, ale jako v mnoha jiných případech přistoupil velmi bohorovně k financování. Jednoduše jsme si měli půjčit; on už to pak někdo v budoucnu splatí. Tohle Fiala a spol. odmítli, původní půjčku dramaticky „zkrouhli“. Z naší analýzy se dozvíte, co teď s desítky let odkládanou reformou bude.

V tomto čísle Hrotu jsme se věnovali i nebývale veřejnému praní špinavého prádla jedné z nejmocnějších světových finančních institucí, banky Goldman Sachs. K hlavnímu tématu a vědeckým objevům se vracíme na konci časopisu. Věděli jste, že až čtvrtina publikovaných vědeckých studií stojí totálně na vodě? Víc se dozvíte v aktuální eseji.

Pěkné čtení. 

Tomáš Jeník