E-mail od bohatého dědice nigerijského prince nebo esemeska od „pošty“ vyzývající ke zkontrolování objednané zásilky dorazily v posledních měsících asi každému člověku.

A tomu, kdo se s nimi nesetkal, nejspíš pomohly chytré softwarové filtry. Ty už dnes umějí nejčastější útoky odhalit a podvodnou zprávu rovnou vyhodit do spamového koše. Potenciální oběti díky tomu ani nedostanou šanci naletět.

Výrazný nárůst internetové kriminality, cílící na uživatele online bankovnictví či platebních karet, potvrdila na úterní tiskové konferenci Česká bankovní asociace. Podle jejích statistik kyberzločinci jen za prvních devět měsíců letošního roku úspěšně obelstili na padesát tisíc klientů finančních institucí. Celkem jim z kont vysáli skoro miliardu korun; průměrná škoda na jednoho napáleného tak vychází na více než dvacet tisíc korun.

Více zlodějů, nižší škody

Je to méně než v minulosti. „Útoků sice přibývá, ale klesají způsobené škody,“ vysvětlila výkonná ředitelka České bankovní asociace Monika Zahálková.

Mnoha okradeným se podařilo díky zásahu či vstřícnosti banky peníze zachránit. Jak ale plyne z průzkumu společnosti Ipsos, více než polovina napálených nedostala zpět celou částku, o kterou přišla. Jaké jsou nejoblíbenější metody kyberzlodějů?

Jan Němec

„Nejčastěji vedou podvodníci útoky stále prostřednictvím podvržených e-mailů, které se tváří jako zpráva z banky,“ konstatuje specialista Ipsosu na finanční trhy Martin Straka. Zároveň se ale podle něj dramaticky zvyšuje důmyslnost pokusů o ukradení peněz.

Falešné e-shopy a telefonáty z banky

Kriminálníci z digitálního světa umějí například vytvořit velmi věrnou kopii e-shopu, kam navedou vyhlédnutý cíl třeba pod záminkou slevy a vylákají z něj číslo karty. Výjimkou už ale nejsou ani případy, kdy se kyberzločinci pokoušeli napodobit účty lidí, kteří zhodnocují peníze třeba na burze u některé z investičních společností. Díky tomu mohli vysávat peníze průběžně, nikoli jen jednorázově.

Stále častější jsou „z banky“ přicházející podvodné telefonáty. „Naprostá většina Čechů tvrdí, že by po telefonu domnělému bankéři údaje k platební kartě neposkytla. Čtyři procenta by to ale udělala. To může v absolutních číslech znamenat potenciální obrovské škody na majetcích podvedených lidí,“ dodává Michal Straka.

Příležitost pro umělou inteligenci 

Důvodem stále propracovanějších verzí podvodných e-mailů a falešných stránek je podle ředitele produktové divize kartové společnosti Visa pro střední a východní Evropu Františka Jungra mimo jiné i využívání umělé inteligence.

Z okrádání lidí online se stal regulérní byznys. „Na darknetu se dají koupit aplikace přímo určené pro tyto podvody. Umějí třeba generovat velmi kvalitně napsané podvržené e-maily nebo napodobit design konkrétních e-shopů,“ uzavírá Jungr.