Americké a spojenecké síly udeřily v úterý nanovo na cíle hútíovských ozbrojenců v Jemenu. Razantní postup má na svědomí nervozita z narušení světového obchodu v důsledku odklonu nákladních lodí z Rudého moře. Dosud však spojenecká snaha vychází nadarmo – přízrak probuzení inflace dostává konkrétnější obrysy každým dnem.

Globální krize námořní dopravy se kvůli nebezpečí v průlivu Báb al-Mandab stále zhoršuje. Čím dál tím více lodních společností opouští trasy v Rudém moři a volí delší cestu kolem Afriky. Ve snaze vyhnout se útokům proíránských banditů se dopravci raději vydávají na dlouhou okliku.

Důsledkem je zdražení námořní dopravy ze Šanghaje do Rotterdamu (nejfrekventovanější trasa z Asie do Evropy) na čtyři tisíce dolarů za kontejner, což je přibližně čtyřnásobek úrovně z období před útoky Hútíů. Ve středu to ve svém každodenním ekonomickém komentáři uvedla ČSOB. Pokud by měla situace v Rudém moři dále eskalovat, jednalo by se o vážný problém.

Lodě navíc nabírají zpoždění, na což již dnes doplácejí zejména automobilky; kontejnerové lodě přepravující průmyslové zboží (počítaje v to autodíly) patřily k prvním terčům útoků.

Devadesátiprocentní pokles

Společnost Volvo Cars v úterý uvedla, že zastavila výrobu ve své belgické továrně poté, co narušení lodní dopravy zpozdilo dodávku převodovek. Výrobce pneumatik Michelin zase připustil, že útoky v Rudém moři povedou během ledna v jeho evropských továrnách k „občasným odstávkám“.

Údaje londýnské společnosti Clarksons, která poskytuje přepravní služby, naznačují, že se od trasy Rudým mořem začíná odklánět více tříd nákladních lodí. Mezi 13. a 15. lednem klesl oproti první polovině prosince počet příjezdů lodí pro přepravu sypkého nákladu do Adenského zálivu (leží mezi Somálskem, Džibutskem a Jemenem při vstupu do Rudého moře) o devadesát procent.

Až do minulého týdne se přitom útoky na četnosti příjezdů těchto lodí téměř neprojevovaly. Poslední údery Hútíů však přiměly více kategorií lodí, aby se klíčové trase přes Rudé moře vyhnuly a místo toho zvolily delší cestu mezi Asií a Evropou přes mys Dobré naděje.

To samozřejmě zpozdilo firmám dodávky, což zase hrozí dodatečnými náklady pro odvětví, která přijímají mnoho zásilek tvořených sypkými komoditami. K těm patří například kovodělný nebo potravinářský průmysl.

Ropa a plyn

Jeden z provozovatelů velkých lodí, japonská společnost NYK Line, v úterý oznámil, že „dočasně pozastavil“ plavbu v Rudém moři pro všechny své lodě. „Plavidlům pohybujícím se v blízkosti řečené oblasti jsme vydali pokyn vyčkat v bezpečných vodách a zvažujeme změnu trasy,“ uvedla firma.

Zadruhé je tu trh s ropou a plynem. Pro globální energetický trh mají průliv Báb al-Mandab, Rudé moře a Suezský průplav nesmírný význam. Těmito trasami prochází většina vývozu ropy a zemního plynu ze zemí Perského zálivu do Evropy a Severní Ameriky, a to jak po moři, tak potrubím.

Daniel Deyl

Podle údajů amerického Úřadu pro energetické informace tvořily v první polovině loňského roku dodávky ropy po těchto trasách přibližně dvanáct procent veškeré námořně obchodované ropy na světě. Dodávky zkapalněného zemního plynu pak představovaly osm procent celosvětového trhu. Jinak řečeno, existuje tu minimálně riziko rychlého nárůstu cen ropy.

Mezi odkloněnými plavidly společnosti NYK Line však jsou i tankery a lodě přepravující zkapalněný zemní plyn (LNG). Trasy mění i další provozovatelé tankerů přepravujících zemní plyn. Nils Kristian Strøm, generální ředitel firmy Knutsen LNG, která provozuje šest tankerů pro Shell, potvrdil, že tato plavidla byla přesměrována na delší, „africkou“ trasu.

Také další tři tankery na přepravu zemního plynu pracující pro katarskou státní společnost QatarEnergy – původně měly vplout do Rudého moře a pokračovat do Evropy – se podle údajů o sledování lodí z informační služby Kpler odklonily na jiné trasy.

Vzpurní Hútíové

Vyhlídky na rychlý posun k lepšímu přitom nejsou valné. Ústřední velení americké armády v úterý uvedlo, že jeho síly zasáhly a zničily čtyři protilodní balistické rakety, které se Hútíové chystali v úterý v časných ranních hodinách odpálit z Jemenu. Jednalo se už o třetí podobný zásah amerických sil na cíle proíránských ozbrojenců v Jemenu za necelý týden.

Hútíům se však o několik hodin později podařilo odpálit raketu, která zasáhla Zografii – řeckou loď pro přepravu sypkých materiálů plující pod maltskou vlajkou směrem k Suezskému průplavu. Incident se podobal pondělnímu raketovému útoku na další loď pro přepravu volně ložených nákladů v Adenském zálivu.

Hútíové se nechali slyšet, že na vojenské akce spojenců budou reagovat agresivně a v útocích na obchodní lodě nepoleví. Trvají na tom, že jejich kampaň je odpovědí na izraelskou ofenzivu proti palestinskému militantnímu hnutí Hamás v Gaze.

Podle velení americké armády vypálili Hútíové svou nejčerstvější raketu na „mezinárodní námořní trasy“ v jižní části Rudého moře přibližně ve 13.45 hodin místního času. Loď Zografia, která byla v době útoku bez nákladu, byla „zasažena, ale stále schopna plavby“ a pokračovala v cestě, přičemž nebyli hlášeni žádní zranění, uvádí americké prohlášení.

Američané v úterý rovněž oznámili, že jejich válečné námořnictvo zabavilo 11. ledna z plavidla plujícího „se záměrem zásobovat hútíjské síly v Jemenu“ komponenty balistických raket a řízených střel íránské výroby. Uvedli rovněž, že během řečené operace přišli o dva příslušníky elitní jednotky Navy Seals; pátrání po nich pokračuje.

Zdaleka však není ohrožen jen světový obchod s energiemi, sypkými komoditami a průmyslovým zbožím. „Africký roh prochází od Súdánu po Somálsko obdobím obrovských nepokojů,“ napsala Susan Stigantová, šéfka afrického programu amerického Mírového ústavu (United States Institute of Peace). „Súdánská válka se znovu nebezpečně rozhořívá a panují obavy, že se její účastníci posunou dále na východ, až do súdánského přístavu.“

S tím rezonuje názor Kim Ghattasové, libanonské novinářky působící v Ústavu pro globální politiku při newyorské Kolumbijské univerzitě. V rozhovoru pro deník Financial Times upozornila, že k méně zjevným rizikům v regionu patří možnost destabilizace íránského režimu.

„V uplynulých dnech jsme zažili nejsmrtonosnější teroristický útok v Íránu od založení islámské republiky v roce 1979. Došlo ke dvěma sebevražedným atentátům, při nichž zahynulo 88 lidí a desítky byly zraněny. Teherán zprvu z útoku obvinil Izrael, protože ten je na Blízkém východě nejsnadněji identifikovatelným viníkem,“ uvedla Ghattasová.

K útoku se poté přihlásila organizace Islámský stát (ISIS), ale íránští představitelé dále tvrdili, že odpovědnost nese Izrael. Někteří představitelé teheránského režimu dokonce říkali, že to Izraelci nařídili ISIS útok provést. „Pro režim je takové obvinění nejsnadnější možnou reakcí, protože výbuch odhalil jeho zranitelnost,“ řekla Ghattasová. Ať už dílčí dramata okolo Perského zálivu dopadnou jakkoli, jejich konec je dosud v nedohlednu.